str. 317
Jistý mocnář vojsko svoje
do boje strojil,
švestkovými knedlíkami
všecko ozbrojil,
každý dostal těch knedlíků
švestkových třidcet
a pak mohli okolo hlav
kule jen fičet.
Kdo pak by nepadl nepřátelskou ranou,
kdo jim .překážel, hodili ho stranou,
místo padliku navařili knedlíků,
pak zahnali nepřítele do slepičníku.
Když náš krajan doktor Holub jel do Afriky, tam si také navařili brzy knedlíky, pak nasázel tisíc pecek v tuto rodnou zem, vzhůru všichni národové, pospíchejte sem. Budem si vařit švestkové knedlíky, zajíce honit a střílet králíky, na nic nedbejte doma všechno prodejte lam na švestkových knedlíkách si pochutnejte.
Když radní obce svolá valnou hromadu,
tu jim dá ženě uvařit knedlíků haldu,
než se dají do papání, přečítá jim list,
jak se mají ty knedlíky pěkně dobře jist.
Nejdřív musíte ústa otevříti
a na to rychle oči zamhouřiti,
když jej spolknete,
potom si oddechnete,
na mou spolehlivou hlavu si vzpomenete.
|
Josef Sýkora:
Aby jestřáb, raroh, sokol chtiv byl k honění.
K dějinám lovectví staročeského.
Rukopis bibliotheky Musea král. Českého, signatura IV. G. 11. ze století XVII. doporučuje : Který jestřáb (lovecký) má sýpavku velmi, vezmi routy, zsekej ji drobně nožem na čistém stole aneb na novém šindelů a vezma potom holouběte živého peruť, dej mu jísti, zasejpaje to tou routou, ale druhý druhdy jestřáb toho velmi nerad jí, i musíš tomu vezma kůži anebo vole od holouběte udělati mu, jako potřebí a nacpati mu do toho routy té svrchu psané a dáti mu to snísti, a tak mu dávej několik dní a uzříš polepšení jeho a že se zhojí. Vody z routy napáliti a omoče v ní holoubě, dáti jísti jestřábu, zhojí se.
Když jestřáb vůle nemá, vezma jej na ruku i držeti jej do dýmu, a bude hněď prskat a pustí mu chřípí a bude zdráv a to jemu činiti často a zhojí se.
|
