str. 344
Krolmus) počnou najednou práskati, děti tlukou,; cinkají na želízka, na kosy, na kropáče, srpy, sekery, rádla, ruchadla, radlice atd., jiní počnou na ploty, na vrata, na škopky, vědra, obrácené kádě, na dna jako na kotle "kyji tlauel; jiní počnou prkny, o prkna:nebo do země bouchati. Toto sezvánění nebo svolávání ku slavnosti májové trvá půl i hodinu. Děti při tom, napodobí jízdu čarodějnic na pometle ke sněmu, sjezdu a škádlívají stařeny.
Ono klepání před prvním májem slově v Čechách >vyhánění a práskání čarodějnic ze vsí«. Při této slavnosti každý hospodář prohlíží
a čistí sejpky, komory, koňský chlév, stodolu, na zahradě, za humny i na polích střílí a celou noc hlídá obilí, aby mu z podzimního obilí, ze pšenice a ze žita kouzelnice rosu ne-stíraly a on neměl obilí jalové. (Srv. vyobrazení č. 2.)
V ten čas hospodyně opět prohlížejí a čistí kravíny, kurníky a sklepy. Mnohé hospodyně čistí světnice a vymetajíce pilně z každého koutu smetí říkají sobě: »Z kouta do kouta, z kouta do kouta, z kouta do kouta, komínem ven« a smetí na ohništi jako na oltáři posvátném spálí. Některá je opět vyhodí na hnůj. Odtud ona posměvačná řeč, že ta neb ona čarodějnice říkala uvedená slova při meteni světnic, že omyla tělo své a namazala mastičkou z vonných bylin, že čistě se přistrojila do bílého oděvu, sedla na hřeblo a jako ohnivá kouzelnice vyletěla (odešla) komínem do sněmu čili do sboru čarodějného nebo do čar a krávy do čar hnala. Tam prý čarodějnice se scházívají pod šírým nebem buď.na křižovatkách nebo na horách, rokují o skotu, bravu a havěti, o koření a bylinách, o krmení dobytka, o stavbě, o ourodě a o hospodářství, roznítí ohně, kladou na oběť prvotinky, vaří a pekou pokrmy, společně jedí a hodují, jásají a vřeští. Mnohé běhají a rokují mezi kravami prostovlasé, majíce na hlavách dížky. Některé trávu sekají, jiné koření hledají a kravám podávají. Jedny krmí, druhé napájí dobytek, některé dojí krávy, jiné na-dojené mléko odnášejí. Některé smetanu v plečlicích sbírají, jiné do beček
