Na předmět v knize líčený dlužno vážně pohlížeti. Jsouř, co v knize obsaženo, zjevy kulturně historické, jsou to doklady bytí" a žití lidu českého. Zvyklosti v souboru tuto podané vznikly na keři života náboženského a naopak živí a rozněcují život ten. Jsou do jisté míry jako listí na růžovém keři, jako kůra na pni. Otrhejme listí na něm, oloupejme kůru, a růže budou vadnouti. Zničme lidové prostonárodní náboženské zvyklosti a obyčeje a snad i mnohé růže víry budou chřadnouti.

Prostonárodní zvyklosti náboženské podle výkladu spisovatelova ne-profamijí pravd náboženských. Ba kde kvetou, tam se potkáváme s nejspanilejšími květy víry. Zcela obdobně: Kde mizí kroj, obyčeje a zvyklosti národní, úcta k předkům, vyvětrává i láska k jazyku, vlasti a naopak.

Osnova knihy takto rozdělena: Prostonárodní věrouka. O Bohu» Kristu Pánu, P. Marii, andělech, čertu, svatých Božích, patronech zemských, duši, mši sv., nejsvět. Svát., smrti, pekle, nebi. 0 obloze, slunci, měsíci, hvězdách, bource, sněhu, dešti a duze. O ptactvu. O jiném tvorstvu země naší. 0 horách, polích a studánkách. O rostlinstvu. O pranostice. O léčení. — Prostonárodní umění náboženské. Lidové modlitbičky. Lidové listiny. Písně. Vánoční hry. Velikonoční a jiné hry náboženské. Obrázky. Výzdoba lidových modliteb. Sochařství a práce řezané. Kříž. Zvonice, kaple a kostely. Betlémy. Medaile, růženec, škapulíř. Nábytek, hliněné věci, sklo a jiné nářadí. Kroj a výšivky. — Zařízení bytu. Vnějšek obydlí. Vnitřek obydlí. — Život lidu. Kalendář výročních zvyklostí. Krtiny, oddavky a pohřeb. Pouti. O knězi v prostonárodním podání. Škola. Odčtech. 0 pokrmech našeho lidu. — Zaměstnání lidu. Rolnictví. Řemesla i jiná zaměstnání. Vybíráme ukázky z textu i obrázkové :

V Boží přírodě mezi horami a poli je mnoho studánek, jež lidu našemu jsou místečky velmi drahými a milými. Proto není divu, že tak rád je obetkává zkazkami zvláště vzhledem k Rodičce Boží.

Čistá voda studánky je lidu našemu obrazem panenské čistoty Rodičky Boží. O vodě se vůbec říká, že se do ní nemá plivati. Kdo plije do vody, plije prý P. Marii do očí. Také se říká, znečišťuje-li kdo vodu, by tak nečinil, že z té vody pila Panenka Maria s Ježíškem na útěku do Egypta. Mnoho pověstí jest zvláště o studánkách Mariánských.

Tak blíže Jindřichova Hradce je kaplička a u té kapličky studánka. Tam u obrázku Panny Marie poklekla kdysi chudinka dceruška a vroucně prosila Rodičku Boží, aby pomohla rodičům jejím z bídy. Když se pomodlila, tu se jí zdálo, jakoby dole u studánky viděla dveře. Ty se otevřely a jimi vznesla se k ní paní celá černě oblečená a v černý závoj zahalená. A bohatě dívku obdarovala. A kdo byla ta štědrá dárkyně? Napovídá píseň: