náboženské. (C. 8.) Tak na př. na Litomyšlsku, Poličsku na. štítech domovních rádi malovali obzvláště monogram Kristus, JHS a monogram »Maria«, mnohdy v pěkných věnečkách. Malovali i kříž, božské srdce, rány Kristovy. Boží oko a pod. Malba ta sloužila za jake'si posvěcení domu a pod znakem tím se domníval lid náš, že lépe se jemu bude žíti a dřímati. Někdy symbol náboženský nade vchodem domovním se maloval.

Na doplnění nábožných domovních obrazů posluhovaly nápisy zbožné, nejednou zastupujíce i místo obrazů, Bývají prostinké, srdečné, domluvné, zpola biblické i napomínající.

Č. 6. K. Posti (* v Bechyni 1769, f 1818). Venkovská kaple.

Po sv. Barboře chodí »Mikuláš«. Původ obyčeje toho sluší hledati v tom, že sv. Mikuláš (f 327) třem chudým dívkám hodil po třikráte v, noci váček zlatem naplněný oknem do příbytku, aby tak zabránil, aby otec nezaprodal nevinu jejich. Vzývá se jako patron dítek, poněvadž byl vzorem nevinnosti a jako biskup dítky velmi rád cvičil. (Č. 9.)

Na Tři krále ode dávna u nás chodívalo se >s hvězdou«. Dosud ještě chodívají na sv. Tři krále a kolem svátku toho tři chlapci jako tři králové přestrojení, majíce na hlavách koruny z tuhého papíru s papírovými vystříhanými ozdobami a v papírových ornátech na způsob kněžských kasulí (mešních rouch) všelijak papírovými ozdůbkami vykrá-šlených. Jeden z nich má začerněnou tvář. (Č. 10.)