str. 441
nesměl dotknout, aby se drželo ve statku štěstí a držely se peníze. Kdo
zametal a smetí vyhazoval, zametal štěstí a peníze a vyhazoval je __ na
smetiště. V takovém statku nebyl nikdy blahobyt, prchlo z něho štěstí a rozběhly se peníze. Dnes ještě tu a tam v Podkrkonoší stará tato pověra se udržela. Na Prutech na Náchodsku vzali do statku, P. novou služku, která o pověře té nevědouc, v den sv. Jana Kř. jala se, jako kdy jindy, ve světnici zametati. V tom vkročil hospodář, a bylo zle, tuze zle. Jak láteřil, tak láteřil a vzav služku, vystrčil ji na místě smetí na smetiště, aby tak pomstil její nerozumné jednání. Sám pak rozházel . smetí opět po podlaze světnice.
Čáry s mlékem o sv. Janě Křtiteli. Ghce-li některá hospodyně, mající krávy, uškoditi druhé, aby jí krávy ne-dojily, anebo aby jí jenom málo, anebo na místě mléka jen krev dojily, přijde při západu slunce, kdy čas k dojení, k té hospodyni a poprosí ji o trochu mléka. Když je dostane, rozdělí si je do tří hrníčků a jde s těmi hrníčky ráno časně, pokud slunce ještě nevyšlo, na křižovatky (kde cesty se křižují) a na těch křižovatkách ty hrnky s tím mlékem zakopá a kamenem přikryje. Od té chvíle té hospodyni, od níž mléko byla vyprosila, kravičky více již tak nedojí. Je jim uděláno čili učarováno. Ale proti čarám těm pomůže kapradí, ráno na sv. Jana Křt. za rosy trhané. To kapradí se spaří a dá se kravičkám, jimž bylo uděláno, píti, a ty počnou opět dobře dojiti. Některá hospodyně opět jinak s mlékem tím čaruje. Když je byla od své sousedky obdržela, spěchá domů, vezme koště, položí je na hnůj a leje na to koště to darované mléko. A od té chvíle ty kravičky, od nichž mléko pocházelo, přestanou dojiti. Jiná hospodyně čaruje zase na velký pátek takto: Jde ráno za svítám na dvůr sousedův a vezme tam kousek hnoje a ten hnůj hodí do hnoje na svém dvoře. Jak to učiní, přestanou krávy sousedčiny mnoho dojiti, a máslo se nikdy a nikdy neutluče. Však i proti čarám těmto je také pomoc. Ten večer před sv. Janem Křt. natrhá hospodyně, jejíž kravám bylo udě-
