str. 444
Ramýnko.
Když on odšel, poďme taký, Najdem vždy bydlo nějaký: Jen mnoholi peněz máte: Budem veselí zhledáte.
|
Syn.
O peníze se starej nic, Utratíc ty, najdem jich víc. — Jdou a tlukou na hospodu, Panna
jím otvírá a dí: Vítejte páni, poďte k nám, Dobrou krmičku pro vás mám.
|
Adus druhý.
Ramýnko vyjde po dobré chvíli, řka: takto.
Fi doved jsem z toho čistě, Co jsou dobře v tomto místě. Jedna s nim vrcáby hrála, Druhá pak mu měšec vzala; Třetí pět za jednu psala, Štípali ho hůř než blechy, O co jsou chytré na Cechy, Nemusit mnoho víc míti, Mám někam do židův jíti, A ten řetěz zastaviti, Sto zlatých naft vypůjčiti, Vím jestliže jich dostane, Třebas tam přes noc zůstane: Půjdu bych se zas navrátil, Řeknu pak, že jsem jej stratu.
|
Otec.
Můj syn nechce domu jiti: Musíť někde štěstí míti, A neb se mu naopak vede, Snad na kulhavých přijede, Bojím se, že ten Ramýnko, Uvede na ně břeminko.
|
Syn vyjde všecken stlučený a votrhaný.
Ach běda mně nešťastnému, Ze jsem přišel k tomu zlému, Mošny se mnou pěkné byli, Pokudž u mně peníze čili. Nětco jích na mně vybrali, Ostatek potom pobrali. Tak se v poslední šanc drali, Už mně přitom vesměs prali. Ramýnko mne doved právě, Mám rány do mozku v hlavě,
Dvě jsou tuším na prst zšýři; Kdo mne dovede k bradýři?
|
Otec.
Tamto kdo naříká, pláče, A kdes byl, bídný jonače?
|
Syn.
Otec.
Há, což ty synu Ruprechte, Kdes byl bídníče, cos dělal; Jižs sobě hříchův naspělal, Došels právě celém místa.
|
Syn.
O! ta zrádná mošna tista.
|
Otec.
Kdybys ty poslouchal otce, Nechaje prašivé ovce, Vím žebys lepší oběd měl, Kdybys byl s Ramýnkem nešel. Pod' nu domu, pověz k vire, Jak se libí mladý zvíře, Musím poslat pro bradyře; Ať pohlidne v hlavě k díře, Jsou dvě tuším v jedné míře, Již spíše posedíš s otcem, Slyšíšli, Ruprechte, pod1 sem.
|
Syn.
Můj páně otče rád půjdu, Vám ve všem poslušen budu.
|
Konec.
|
