mládež ze Sedlce, Mahouše, Výhlavy a ze Zbudova. Omladina si podá ruce, utvoří kruh a za zpěvu, výskání a křiku točí se kolem vztýčeného paňáka.

Po ukončeném reji vytáhnou stromek ze země, dva uchopí křtitele za ruce, dva z.a nohy, donesou ho ,'k blízkým stavidlům a rozhoupavše hodí ho po hlavě do vody. Z radostného křiku všech je slyšeti, že Jan otevřel vodu — nikdo se již neutopí. . Od-půldne chodívá mládež do rybníka se koupat. Křtitel byl upraven takto : Ze starých pytlů se sešije kabát, rukávce a nohavice; celek, asi dva metry dlouhý, vycpou slámou. Hlava je potažena bílým šátkem. Do pravé ruky se přišije starý, rezavý zámek a k nohám se připevní počerněné dřeváky. Na kabát namalují žlutě řadu asi dvaceit knoflíků a po stranách nohavic se vyznačí širší pás touže barvou. Kštici přibližně 7 cm širokou upletou děvčata v délce 3/4 metru. Kolem krku uvážou pestrý šátek s dvěma cípy. Obličej je vyznačen černidlem. K hlavě přišity jsou dlouhé, modré stuhy. Konečně se přiváže v zadu na dvou místech kabátu celý paňák k oloupanému čtyři až půl metru dlouhému smrčku. Delší dobu před tímto dnem střádají hoši při hrátkách krejcary na úpravu křtitele. (Starý tento zvyk mi sdělil K. Chada, který byl účastníkem obřadu naposledy r. 1902.)

Křtitel — otevíráte! v Němčících.

Méně známý jest zvyk a pokud vím, nikde není zapsán: obíhání a honění dětí Ambrožem kolem kostela na-den tohoto světce (7. prosince).

Ambrož přestrojený se objeví za soumraku u kostela a děti hrdinsky na něj pokřikují. Občas upustí Ambrož nějakou cukrovinku a tím přiláká děti ku sbírání. V tom se za nimi milý Ambrož s koštětem pustí a honí je až sotva dechu popadají.

Úprava jeho je jednoduchá : hlavu kryje černá, homolovitá, šikmo