v Pomoraví. Ženské nosí u rukávce veliké okruží kolem krku, mužcí již pozvolna typický, bývalý kroj odkládají, i zimní dlouhé bílé kožichy. — Okrsky jsou dva:

25. Jižní okrsek se slováckými osadami: Podivínem, Bílovicemi, Žižkovem (část rodin, která pochází z Bílovic), Novým Poddvorovem, Gej-kovicemi, Kobylím, Vrbicí, Bořeticemi, Němčičkami, Štarvičkami a Pavlovicemi. Ostatní, stejný kroj mající osady, ku př. Hor. Bojanovice mluví již nářečím Hanáckým.

26. Severní okrsek v obcích slováckých: Brumovicích, Morkův-kách, Krumvíři, Stavěšicích a Stražovicích. Osady ostatní na Klobúcku a Ždánsku, týž kroj nosící mluví již po Hanácku (só, budó, hlópé člověk a pod.).

Kroj okrsků těch má mnohou podobu se starým krojem valašským i v mužském obleku (červené kordule!) i v ženském (úpravě hlavy, rukávec, sukně!). Okrsky jsou zase dva:

27. Luhačovsko-Pozlovský v osadách: Zlámanci, Hřivno-Oujezdě, Kelníkách, Vel. Ořechovém, Kanovicích, Březůvkach, na Provo-dově, Retechově a Pradliskách, v Podhradí, Pozlovicích, Hor. a Dol. Lhotě, Sehradicíeh, Petrůvce, Ludkovicích, Luhačovicích, Žilině, Kladné, Bisku-picích a Přečkovicích.

28. Slavicko-Boj kovský nyní takměř zaniklý v obcích: Nevšové, Lipové, Vlaehovicích, Vrběticích, Bohuslavicích, na Vláře, Hrádku, Slavi-číně, Mladoticích, Rudimově, Roketnici, Hostětíně, Šanově, Pylíně, Bojkovicích, Krhově, Bzové a Komně. Severní z osad těchto tíhly krojem k Valachům, jižní, hlavně Konina, ke Slovákům Bánovsko-Bystřickým.

Chceme-li viděti lid v jeho nastrojení, musíme použíti různých slavností, svátků a neděl. Výbornou příležitostí ke vzácné podívané jsou poutě Velehradské, hlavně Cyrillo-Methodějská (5. července), kde lid sejde se v nedělním vyšperkování, zvláště když je krásný den. Dále pouť u sv. Antoníčka při Blatnici (neděle po 13. červnu a trvá do svátků sv. Petra a Pavla), jízdy králů, jež pořádají se odpoledne ve svatodušní pondělí, hlavně ve Vlčnově a v Uherském Hradišti, Boží Tělo všude, svatby a hody (posvícení), pokud konají se v letní dobu ku př. v Lanžhotě. Trhy výroční ukáží nám lid v jeho všedním úboru, nebo odloženém nedělním, ačkoliv mládež se i tu častěji strojí lépe, než do práce. Pravým kaleidoskopem krojovým jsou hlavně pouť Velehradská a tarmaky (dobytčí trhy) velkolepé v Uh. Hradišti. Na obou místech bývá dostaveníčko celého moravského Slovenska (často i uherského): na Velehradě v oděvech svátečních, v Uherském Hradišti v oděvech všedních. Návštéva nedělních bohoslužeb evangelických v Javorníku uvede nás v iidiv středověkým rázem zachovalého kroje tamního, o Božím těle v Kyjově přecházeti nám budou zraky červenými a bílými barvami svěčného ženského kroje tamního.