A tak tyto všecky Arlicule vejš poznamenané abyste je jeden každý z vás v své bedlivé paměti měli a to pro uvarování všech pokut a trestání v týchž artikulích obsažených, a co jste Pánu Bohu věčnému, tolikéž císaři, vrchnosti své dědičné a sami sobě knězi a pastýřům duší vašich, čeládce povinni, hledle se v tom ve všem spravedlivě a náležitě chovati, aby mohl dobrý řád mezi vámi býti a zlé aby se tupilo a dobré velebilo, čest a chvála věčného Pána Boha aby se rozmáhala, tak aby od nás. všech Pán Bůh ctěn a veleben byl po všecky časy amen.

Článek o staročeských lidových písních Č. Zíbrta (G. Č. M. 1895, str. 111—2) přináší zprávu o památkách staré české světské lyriky ve zpěvníku Žalmové svatého Davida K. J aku b a Melissaea-K rtského (z roku 1596). Písně tohoto kancionálu dle slov Melissaeových uvedeny jsou »pod melodie zvyklé!« Z toho možno vyrozuměti, že to byly nápěvy té doby rozšířené.

1. Dočkala jsem času smutného. Aiolský nápěv jest rozšířen vloženými úryvky, přerývanými pausami.

Za příčinou přehlednosti odnotován notami dvakráte rychlejšími. Počíná dominantou a jeho předvětí rovněž na ní končí. Dle sekvenco-vitých postupů snad možno souditi, že se ve zpěvu opakovala některá slova. Pausové oddechy přinášejí žaluplnou náladu, hudba, jak se zdá, přiléhá věrné k básni.

2. Vdala se drahná mladice. Zvláštní ráz má tento mixolydický nápěv. Lépe jej rozděliti na čtyři úryvky pod sebe notované: