Předchozí 0155 Následující
str. 132

sestupmo velkou nebo malou sekundou na toniku (nebo na dominantu) Tercií vůbec nekončí staré naše písně. Méně se shledáváme s kadencí od citlivého tonu k tonice.

Zachované počátky textů vypravují, že naši předkové v písni vyjadřovali všechny své radosti i strasti života. Milostných (můj milý, má milá a podobně) písní jest dosti, různé příhody životní smutně i vesele opěvá též několik popěvků. Vlastenecká (Vzhůru nedbalí Cechové) jest jedna, historické balady prozpěvují tři melodie. Rovněž přírodu uvedli do. svých zpěvů staří Čechové, hory zelenající se času májového a vějící vetríček z Dunaje jsou vhodné obrazy básnické pro poesii přírodní.*)

Ke konci této studie dlužno se ještě zmíniti o notaci starých našich kancionálů, pokud se především týče zapisování lidových melodií. Notace jest většinou mensurální, nejčastěji v taktu jg (t. zv. obecní takt signum valoris simplicis, již u Jana Josquina a Blahoslava zcela běžný a všeobecný). Také v černých notách nacházíme neměřenou notaci cho-rální, patrně pro melodie přejaté z gregoriánskeho chorálu. Zajímavo, že v našich kancionálech možno viděti část historického vývoje hudebního písma. Vedle starších ehorálních not objevuje se občas ještě prvotní způsob mensurální notace černými notami. Rovněž mensurální nota nevyplněná (novější podoby) má zde obojí svou platnost, jednak třídílnou nebo dvoudílnou. Ovšem perfekce (tripla) jest pro sudý takt českých melodií dosti vzácnou, značlvá se za klíčem číslicí 3. Klíče c se používá ve platnosti sopránové a tenorové polohy, f klíč vyškytá se jako barytonový. Bassového, nebo g klíče houslového jsem neviděl. Nejčastější přiznamenání jest jedno b. Jiných transposic dle zvyku mensurální hudby není.

Uprostřed perfekce vyškytá se zhusta obvyklá imperfekce, ligatury jsou vzácností. Z not nejčastější jest semibrevis a minima. Taktové čáry do té doby se neujaly. U dvoudílného měření zpravidla se ani neoznačuje-metrum taktovým předznačením.

Dr. Čeněk Zíbrt:

Praktické použití studia lidového umění.

(Nové hračky Hořického družstva.) @PP@S 24 vyobrazeními.

S 24 vyobrazeními.

V ročníku XIX. Českého Lidu podal jsem delší úvahu o významu hraček, pořizovaných od Hračkářského družstva v Hořicích. Přesvědčivě, doufám, jsem objasnil hledisko Českého Lidu, jak dlužno s radostí vítati záslužný a snaživý tento český podnik, jehož úspěchy vedle


*) Fejfalík, AUčechisehe Leiche, Lieder und Sprüche des XIV. und XV. Jahrb.. přináší řadu přikladu podobné staročeské lidové poesie. Počátky jejich jsou obdobné s pisněmi XVI. věku a tyto opět podobají se dnešnímu našemu lidovému zpěvu. Možno spatřiti v tom doklad, že lid český básnil své zpěvy od dob nejstarších vždy ve stejné slovanské něžnosti a citlivosti.

Předchozí   Následující