Příspěvek k poznání povahy jihočeského lidu v polovici 19. století.

Archiv král. města Písku, zásluhou školního rady p. PhDra Aug. Sedláčka pečlivě srovnaný a laskavostí jeho veřejně přístupný, chová hojně památek po stařičkém vlasteneckém katechetovi píseckého gymnasia P. Frant. Piud. Bezděkovi, rodáku březnickém (nar. 29. prosince 1788),

který od r. 1819 až do své smrti (1871) blahodárně v Písku působil jako buditel, vychovatel, spisovatel. Roku 1852 Sel na odpočinek. Maje pak více času horlivěji se zabral do minulosti města Písku a výsledky své práce uložil ve spisu »Paměti Písecké sepsané Františkem Bezděkou v Písku«. S historickou činností F. R. Bezděky, který byl též konservátorem kraje píseckého, souvisí jeho boj za brány písecké, o němž pojednal Č. Zíbrt ve feuilletonu Národ. Listů 18. dubna 1907 (»Ty Písecké brány . . . .«). Oba díly Bezděkových Pamětí chová v rukopise písecký archiv: první díl obsahuje vlastní historii města, druhý jeho topografii s četnými exkursemi historickými, statistickými a pod.

Bezděkova historie král. města Písku ovšem dnes již zastarala vykazujíc spíše více dobré vůle a upřímné záliby než pravého poslání historikova. Přes to ale Bezděkovy »Paměti« nejsou bez zajímavosti. V druhém díle jejich nacházíme ku příkladu zajímavé vylíčení povahy obyvatelů města Písku v polovici devatenáctého století (Bezděka, jak poznamenává, končil své Paměti r. 1858). Pisatel vydává pochvalné svědectví svým současníkům, chválí jejich poctivost a dobrosrdečnost prostou vší marnivosti, vytýká jim malou touhu po vyšším vzdělání, líčí jejich vlastnosti

20. Ten náš pan farář pékně káže, rozdává obrázky u oltáře; dám-li ho do truhly, udusí se ....