Smrt máme všickni za podíl, Od ní nejsme svobodní. Kdo chce zde bohatým býti A radostí užívat, Musí dobré srdce míti Na vesnicích přebývat.

Chorus. Neb tu kde jest ctnost a

sprostnost atd.

Veruna. Chudoba jest nemilá věc, Kdo ji má snášet doma, Může být však veselý přede, Když dobré svědomí má. Při vodě a při chlebíčku Byli sme spokojení, Neni pravda, můj mužičku, Přes chudý stav nic není!

Chorus. Neb tu kde jest ctnost a

sprostnost,

Jest jen pravá spokojenost.

Mikeš. Ach co sem se já nasloužii

V svém celém živobytí,

Po svém děvčeti sem toužil, Nemoh sem šťastný býti. Nyní mám již děvče svoje,

V rukou však ani kresle, I dojdu já pak pokoje

A šťastnosti předešlé.

Chorus. Neb tu kde jest ctnost a

sprostnost atd.

Mařenka. Strejčku, nyní nám odpuste, A buďte k nám laskavý, Zášt a hněv z mysli vypuďte, Jakožto soused pravý.

Dejte nám své požehnání, My vás budem za to ctít, Radost budete mít s námi, Až budeme dítky mít.

Chorus. Neb tu kde jest ctnost a

sprostnost atd.

Vávra. Věrně jenom se milujte A spokojeni buďte. S láskou mne víc nesužujte, Z zlých skutků mne nesuďte.

Mladá žena pro starého, Vím já, že se nehodí. Kdo je pilný štěstí svého, Ten vždy dobře pochodí.

Chorus. Neb tu kde jest ctnost a

sprostnost atd.

Jakub. Nyní teprv dobře vidím, Že ku pravdě přicházím, Však za to se víc nestydím, Že z vesnice pocházím. Neptejme se víc na hodnost, Nýbrž hleďme na srdce, Mějme ve cti venkovskou

ctnost, Pak si podejme ruce.

Chorus. Neb tu kde jest ctnost a

sprostnost atd.

Andulka. Že ste nás dnes navštívili, Milí a vzáctní páni, S přítomností nás poctili, Radost jest mezi námi. Ctnost vám chceme

představovat, I venkovské sprostnosti, Chtějíce k vám se zachovat Dojít vaše vážnosti.

Chorus. Neb tu kde jest ctnost a

sprostnost atd.

(Konec zpěvohry)

Lid náš podnes věří a nikdo mu toho nevymluví, že prší někdy síra a krev místo vody nebo s vodou dešťovou. Známo, že i slavný lékař v polovici věku XVII. Marek Marci z Kronlandu vydal samostatný spis, kde se pokouší objasniti domnělý déšť krvavý. Strhla se odtud pak polemika mezi tehdejšími učenci. Viz literaturu o tom: Zíbrt, Bibliografie České Historie, V. s v. 1.

Byv upozorněn několika již články v Českém Lidu na pokusy našich buditelů o přirozený výklad pověr, hledal jsem a našel, jak pověru o krvavém dešti lidu českému vysvětloval Nejedlý v Hlasateli 1818, IV., str. 244.