Předchozí 0213 Následující
str. 190
Dr. Čeněk Zíbrt:

@N @Discursus Lipirona, smutného kavalíra, o láscer. 1651.

Od začátku věku XVII. Francie buď přímo nebo nepřímo řídila směr a postup kulturního rozvoje evropského. Vkus francouzský všude pronikal, všude nabýval obliby a přednosti. »A la mode« stalo se heslem všude po Evropě, napřed ve vrstvách vyšších, a odtud šířilo se lákavé heslo »á.la mode« do života společenskéko vůbec se všemi podivnostmi a výstřednostmi. Opanovalo kroje, způsoby při jídle a pití, zdvořilůstky při zábavách, všechen způsob života i nakazilo řeč slovy a úslovími zkomolenými z frásí vlaských a z francouzské konversace, jimiž byly posavadní domácí zdvořilosti nahrazovány, někdy dosti nejapně a nemotorně.

Toto »alamodování« (jak se úhrnem nazývalo napodobení hovoru a mravu francouzského) zdomácnělo u Poláků a vžilo se až v odporný áloh tehdejší polský a přeslazený rozhovor, mnohomluvnost přeplněnou makaronismy, stejně jako u nás již v první polovici věku XVII. Našim starosvetskym a rozšafným mravokárcům se to nelíbilo. Tropí si jen žertíky z mladšího pokolení, oddaného módě, »alamodských kacafírků«, jak jim tenkráte říkali.

Jako u Němců, tak i u Poláků a u nás vloudilo se alamodování též do literatury, zejména do skladeb básnických, světských i nábožných a nejvíce do mazlivé, přeslazené tehdejší poesie milostné, hemžící se stra-kamakatými, zkomolenými alamodskými slovy, úslovími francouzskými a vlaskými. Ukázal jsem jinde příklady, jak se toto škrobené alamodování vloudilo u nás do literatury, do písní, do básní. *)

V téže knize na str. 20 ad. přirovnávám sborník musejní s rukopisem universitní bibliotheky v Praze z r. 1651. sign. XI. F. 1., se skladbou Václava Rosy, jenž věnoval zbožňované panně k svátku vázaného báseň, která výborně charakterisuje náladu tehdejších milostných básníků a zálibu v alamodských kudrlinkách slov vlaských a francouzských, jimiž lahodnou starou řeč českou šeredně znesvářili.

O spisovateli básně V. Rosoví psali mimo jiné F. Genský**) a Josef Jireček, jenž věnoval jeho zamilované skladbě zvláštní studii a podal její obsah i některé ukázky.***)

Václav Rosa, ze Zdic, po studiích universitních povýšen na doktora


*) Zíbrt, Z doby úpadku, kulturně-liistorické obrazy ze XVII. a XVIII. věku (Matice Lidu) v Praze, 1905, str. 5 ad: Ubohá česká řeč! (Zpěvník zamilovaného šlechtice r. li .31)
**) K dějinám řeči a literatury české v XVIII. století. Osvěta, 1876, I. str. 91. ***) Idylická skládání ze XVII. věku. Osvěta, 1881, str. 27 ad.. Srv. Jireček, RukověE literatury české II. s. v. Rosa.

Předchozí   Následující