zakoupil dům č. 70. v Hrnčířské ulici po zemřelém hrnčíři Spilkovi, že asi tento František Prokš byl r. 1777 ještě tovaryšem u mistra Jana Čamka a že psík tento — ojedinělý případ v dějinách keramiky vyškovské! ¦— jest dílem obou, mistra i tovaryše, snad modelace dílem jednoho a pomalování dílem druhého.

Domněnka tato potvrzena na základě těchto dat prof. Jos. Tvrdého, nalezených o obou toufarech: Jan Čamek narodil se ve Vyškově r. 1741

7. Mísa s růží r. 1822.

z otce Mikuláše a zemřel u vysokém věku r. 1818. Byl dvakráte ženat: po prvé roku 1771 s Annou, vdovou po zemřelém postříhači Josefu Prok-šovi, který byl otcem uvedeného právě Františka Prokše, pozdějšího tou-fara, po druhé r. 1784 s Teresií. Je tedy figura dílem 36tileí.ého otčíma a nevlastního jeho o tři roky staršího syna. Jan Čamek měl více dětí, ještě r. 1800 syna Ignáce, pozdějšího toufara, do roku 1768 veden jako tovaryš, od r. 1769 jako mistr. V koupeném domě č. 65 Hrnčířské ulice bydlil až do smrti. František Prokš oženil se 27. února 1772 a připomíná se r. 1774 jako tovaryš. Zemřel 30. října 1785 ve stáří 47 roků.