Pověry a zvyky při prádle.

Při prádle nesmí se šetřiti tří věcí: rukou, mýdla a vody, pak jest prádlo bílé jako padlý sníh. Pouští-li pot s prádla snadno, jest člověk, jemuž patří prádlo, dobrý a snášelivý; nepouští-li pot snadno, je prý majitel prádla zlý a prudký. (Rozběřice.) Myje-li si někdo ruce v neckách, když se pere. bude se prý se ženskými stále hádati. (Neděliště.)

Při prádle nebývá v domácnostech příliš veselo, jak patrno z přísloví: »Když ženské perou, čerti je berou.« Špatné pradleně, která pere »z jedné vody na čisto«, se smějí a říkají o ní: »Šušli-mušli, šups na plot.« (Hradecko.) Dělá-li se při prádle hodně mydlin, bude prý pradlena bohatá, nebo bude při muzice hodně tančiti. (Hořice.)

Smáčí-li si děvče při praní mnoho zástěrku, dostane prý za muže opilce. (Neděliště.) V Nechanicích a okolí se však říká, že nedostane opilého muže ta dívka, které se pomáčí zástěrka při prádle, dle známého rčení: »Co vypije břich, nevypije muž.« Aby se pradlena nikdy nepomá-čela při prádle, radí se jí, aby si myla nohy v mydlinách. (Nový Bydžov.)

Prádlo, které bylo zvláště pěkně vypráno, hodí se prý jen do rakve. Nevěsty, které si přejí smrti svých tchyní, bílíce prádlo provozují při tom nějaká kouzla a věří, že chystají prádlo do rakve. (Ještěd.J

Když se vypralo prádlo, třeba je řádně vyždímati, neboť »co pradlena nevyždíme, musí vyplakati.« (Hradec Králové.) Které dívce se zkracuje při ždímání prádlo dvakráte, dostane za manžela vdovce. (Žiželice.)

Je-li pěkné počasí, když věší dívky prádlo, mají je hoši rádi; nebo jsou děvčata hochům milá, vysvítí-li slunce, když věší prádlo, při čemž říkají: »To nás mají hoši rádi a smějí se na nás.« (Nový Bydžov.) Děvečka jdouc věšet prádlo pověsí nejdříve mužské (kalhoty) podvléčky, aby prý bylo hezky. (Měník.) Odnese-li vítr prádlo se šňůr, bude v domácnosti mrzutost. (Jitřenka VIII. str. 34.)

Den, kdy se pere, není určitý; mrzutá práce tato koná se od pondělí až do soboty; u chudých často i v neděli. Obyčejně počíná se práti ve čtvrtek a končí se v pátek, aby se mohlo prádlo v sobotu připraviti a v neděli ráno bráti. Lid říká: »Ve čtvrtek perou hospodyně, v pátek perou podruhyně a v sobotu — nedbalkyně.« (Rozběřice.) V neděli není radno namáčeti prádlo; stane-li se tak přece, stojí prý u necek »bílá žena« až do půl noci. (Nový Bydžov.)

f Po západu slunce někde neperou z obavy, že v tu dobu perou prý

íjen čarodějnice. (Žiželice.) Na některé dni není radno zabývati se prádlem, nepřináší to nic dobrého: Kde se pere na ostatky, konec masopustu, tam se prý dělají z prádla klobásy. (Nový Bydžov.) Kdo pere na Škaredou středu, bude míti špinavé prádlo po celý rok. (Nový Bydžov.) Na Velký pátek se nepere vůbec, poněvadž by se namáčelo prádlo v krvi Pána Ježíše. (Lískovice), byl by prý suchý rok, (Broumov.) Kde perou na Mláďátka, mají prádlo krvavé; byloť v ten den krveprolití dítek. (Lhota Písková.)