se mu jich dostalo, neboť práce, kterou ubožák vykonal, stála již za to. Kouříval z dýmky, ale pouze jen z hlavičky, z níž přímo kouř do úst vtahoval. Když mu tuto pošetilost vytýkali, říkával: >Troubel nemilujú.« Tabákem šeredil a proto často vymáhal na bratrovi peníze, jichž se pak lecjak divně zbavil, aneb zbytečně koupený tabák pohodil neb rozdal. Když mu to bratr jednou vytýkal a nechtěl mu na tabák dáti, pohrozil mu: »Počkej, dostaneš exekuci!« Bratr vyhrůžky nedbal, měl plnou hlavu starostí, bylať to tenkráte zlá doba a tabák nebylo lze dostati ani za velké peníze.

Bylo to prvý nebo druhý den po bitvě u Králové Hradce a Loche-nice, od bojiště nepříliš vzdálené, prodělaly veškeré hrůzy válečné. Nebylo času mysliti na tabák. Honzík odešel ze statku a hospodář zapomněl již na bratrovu pohrůžku. Za dvě hodiny Honzík se vrátil s mrtvým pruským vojínem, jejž sebral na bojišti. Sundal mrtvolu s ramen a posadiv ji na lavici u kamen, pravil k bratrovi:. »Tady máš exekuci U Ustrašený hospodář a všichni prosili a zaprisahali Honzíka, aby Prušáka opět odnesl. Ten teprve po velkých slibech a prosbách a když byl po-darován hodně penězi, vzal mrtvolu opět na ramena a odnesl na bojiště.

Jindy opět v neblahé chvíli zapálil ve »sroubku«, ve kterém přebýval, len a různé látky, tak že by byl uhořel a musil být pak hlídán. Za vlahé letní noci jednou vyplížil se oknem ze své komůrky a utekl přes náves ke kostelu a oděn pouze košilí a podvlékačkami, lehl si na hřbitovní zeď, kde si hověl. V pozdních hodinách ubírali se hudebníci od muziky domů cestou podle hřbitovní zdi. Hroušův blázen přikrčil se těsně na zeď a kol něho kráčeli hudebníci ničeho netušící. Poslední byl basista se svou »káčou«. Když přišel k místu, kde Honzík odpočíval, tu se týž náhle vztyčil a skokem ocitl se na zádech nebohého basisty, který se k smrti vyděsil. O dalších osudech Hroušových není mi známo, domnívám se však důvodně, že již dávno as zemřel.

Primrazení. Kup zámek, který ještě není potřebován a dej za něj, co žádají. Otevři ho a nos ho při sobě v kapse otevřený. Na to modlitba: Ve jménu nejsvětějšího Boha zavírám všecky ty, kteří se proti mně sta-Tějí a mně škoditi chtějí, aby jejich ruce zdřevěněly a nohy taky a z místa se nehejbaly, dokud je zas ve jménu Božím nepropustím. K tomu mně dopomáhej Bůh otec, Bůh syn, Bůh duch svatý. Pak se říká evangelium sv. Jana: Na počátku bylo slovo a slovo bylo u Boha a Bůh byl slovo.

Když chceš primrazeného propustit, čti zas totéž evangelium a pak otevři zámek a říkej: K tomu mně dopomáhej Bůh otec, Bůh syn a Bůh duch svatý.