Primrazení na jiný způsob. Říkej slova následovní: Všechen můj statek, všechno jmění mé nechť je svázáno' skrze pět ran Krista Ježíše ukřižovaného. Co Kristus ve městech a na vsích čítal na pokání, to já i všem zlodějům a zlodějkám ukládám k pokání, aby nemohli hnouti rukama ani nohama. Ve jméno Boha otce, Boha syna, Boha ducha sv. Po-kánlivá žena všemožná matka šla cestou vedouc své dítě mile za ruku. I přišli tři zloději a chtěli její milé dítě ukradnouti. Matka řekla: Svaž svatý Pavle, jako byl svázán sv. bratr tvůj Petr, provazy železnými. Svaž zloděje ty Božíma rukama, Božími slovy pravého pána Boha, a zlodějové byli svázáni. Tak já prosím, aby zloděj neb zlodějka svázáni stáli a rukama nemohli hnouti, ať stojí jako stok a hledí jako kozel, a musí mi sčítati všecky pařezy a kůly, které jsou mezi nebem a zemí po všem světě. Musí ještě dále státi a se neohlížeti, státi jako stok a hleděti jako kozel, a musí mi spočítati všecky hvězdy na obloze nebeské, a musí ještě dále státi a se neohlížeti a se nehýbati a neodejíti, a musí státi jako stok a hleděti jako kozel, a musí mi sčítati všecky kapky deště, které s nebe padají, všecko listí, které na stromech roste. Ty zloději musíš ještě dále státi a nikam neodcházeti — státi jako stok a hleděti jako kozel, a musíš ještě dále státi a mně všechen písek na břehách mořských a v hlubokosti mořské sčítati, musíš ještě dále státi a nikam neodcházeti, státi jako stok a hleděti jako kozel, až já tě svýma očima uhlídám a svým jazykem tobě odpuštění dám. Stůj tu ve jménu ďábla, aby byl do nebe poslem ve jméno čertovo. To já čtu tobô k polepšení ve jménu Boha otce, Boha syna, Boha ducha sv. — Teď je přimrazen. Propustíš jej slovy těmito: Stojíš tu ve jménu všech ďáblů a ve všech svazcích ďáblíků ve spůsobáeh ďábla. Ten, kdo ho přimrazoval, kopne ho levou nohou od zadu pod pravé koleno a řekne: »Variace lohoto.« Tím jest odmrazen.

Opět jiný způsob. Seděli třicetři andělé na trůnu nebeském u naší nejmilejší panny Marie, synáčka vartovali. Anděl se zasmál. I řekla Maria: »Proč jsi se zasmál?« Řekl anděl Marii: »Milá ženo panno, viděl jsem tři zloděje, již chtěli tvého synáčka ukradnouti; tu já dále nemohl tajiti smích.« Řekla panna Maria: »Poroučím se s v. Pavlovi« a k tomuto pravila: >Sv. Pavle, já chci ty zloděje svázati železnými provazy a vazbou železnou pána Ježíše Krista a vazbou s v. Petra.« A tak ať jest svázán každý, kdož mi něco ukradne, aby stál jako pařez, hleděl jako kozel s roztaženýma rukama, sraženým bokem, tvář jeho budiž černá jako uhel, všecky země hroudy na něho položím, aby zloděj můj škůdce nemohl z místa se hnouti, až. mi spočítá slunce, měsíc, hvězdy na trůnu nebeském, pisek na břehu mořském, kamení v hloubí a všechny stromy a listí jejich. Jak to tobě zloději není možno, tak je nemožno mě něco ukradnouti. Já vám zapovídám zlodějové, zlodějsky skrze oněch tři a třicet andělů, co syna Božího vartovali, zapovídám skrze čtyři evangelisty a zaklínám vás skrze znameni svatého kříže, abyste se nemohli hnouti, až přijdu a vás spatřím svýma očima a svým jazykem propustím. Propuštění jako výše. (Rukopis z konce XVIII. stol. v mém majetku.)