modrý, jak mnoho chceš. Zatři ji v ostrý pánvi, zlejtruj podle zdání, tak aby byl prostředně hustej, vundej do něho tu fijalu. povař chvilku, potom proceď do jiný pánvičky skrze hustej servít, vytlač, považ zas, jak hustý míti chceš.«*)

Do názvosloví novočeského tedy nezavádím slovo z brusu nové a z hlavy ledabyle vymyšlené. Oživený a znovu vzkříšený název julep, který bi snaživá firma Vydrova vybrala z podaných návrhů, jak jsem ukázal a bezpečně doklady opřel, přiléhá i věcně k chystanému výrobku továrny Vydrovy. Pravda, název původem cizí, ale zdomácněl již u našich předků tak, že i knihy, vydávané pro lid, jmenují docela obyčejně nápoj i zavařeninu ovocnou a květnou — julep.

Po inserátech časopiseckých hemží se s obrázkem, bez obrázku, v pletivu malebném proužků všelijakých a pod. upozornění na julep jablkový, ostružinový, borůvkový, višňový, vinný atd. Byl jsem svědkem bezděčným, jak udiveně posuzovali čtoucí: Co zase nové slovo, Julep?! Kdo pak si to vymyslil? Ta reklama už si neví rady a zavádí slova podivná,' nová, nesrozumitelná . . . Abych slovníkářům práci při pátrání o původu názvu usnadnil, otiskuji tuto stať, s dodatkem na konec, že ponejprv v životě dostalo se mi za tento návrh názvu ceny, vypsané od továrny Vydrovy (došlo prý na sta návrhů), — dva dukátky s ražbou 1910 v ozdobné krabičce s lichotivým věnováním budou mi vždy upomínkou, jak jsem bezděky »obohatil* obchodní názvosloví české prapodivně na první poslech zaznívajícím slovem — julep!

Znečetných básní Václava Hanky zjistil jsem několik, všeobecně rozšířených mezi lidem. Hanka byl své doby ctěn jakožlo básník, který dovedl dobře v duchu lidovém skládati. VždyC i Fr. L. Celakovský zařadil dvě jeho básně do »Slovanských národních písní« s lichotivou poznámkou. Zajímavo, že právě ty, jež Čelakovský pokládal za nejzdařilejší, se neujaly. Pro zpěv byly Hankovy básně skládány, o čemž svědčí připomenutí při druhém vydání písní z r. 1819 : »Žádost moje při Písních byla pouhý zpěv.« Mnozí ze starších skladatelů skutečně hudbu k nim komponovali. Jsou to zejména V. J. Tomášek, M. F, Kníže, J. Voříšek^ J. Rosenkranc a j. Nemohl jsem se dopíditi těchto skladeb, nepodávám tedy srovnání s nimi.

Roku 1815 vydal Hanka první sbírku svých »Písní« ve dvou sešitech.18) Z této ujaly se »Plaché dívčiny«. (Proč se upejpáte, plaché dívčiny?) Největšího rozšíření došla však idyllická skladba