Zrát ku svatbě chodívá zase družba a sice dvakrát.

I. »Pristúpili jsme do vášho poctivého príbytku, službu odkazujúci od nášho pána principála N. N. Tak aj tento poctivý mládenec zaumienil si svój stav mláděnský přeměnit a do stavu manželského stúpiť. Tak, ale jak jednému každému známo, že sa také veci nemôžu bez něktorých múdrých a opatorných ludí vykonat, ale s přítomnýma ludma as pria-telma. Tak on véul tiež žiadá a prosí, aby Ony jeho, s jeho zaslúbenou a poctivou pannou na budúci öas do chrámu Páně k sv. sobášu spre-vodit ráčili, aby oni neboli tej veci odporný, ale náchylný.«

II. »Podlá predošlého vyslání navrátili jsme sa do príbytku jejich, aby nám ti láskaví páni povoláni boli. Ponížená prosba naša a ještě po-níženějšia nášho pána principála, tak jak predkladá sv. písmo, že aj Pán Ježiš z vody víno porobiť ráčil, tak aj tento poctivý mládenec, zaumienil si on svój stav mládenecký změnit« a t. d. jak v předešlém pozvání, a končí: »Tak on véul žiadá a prosí, aby oni jeho, s jeho zaslúbenou a poctivou pannou, zajtrošného dňa k sv. sobášu sprovodit ráčili; ale ked! nám to Pán Boh pomôže vykonať, slubuje sa nám náš pán, všetkým za to kresťanskou láskou odměnit. (Dokončení.)

Otloukej se kozí piště, poženu tě na pastviště, a z pastviště na kopec, uhlídáš tam krásnou věc. Uhlídáš tam berana se zlatýma rohama; kdo ty rohy najde, čtyry míle zajde, čtyry míle za Prahou, honili tam kulhavou. Kulhavá jim uteče, dědek vleze do pece. Dědku dost! už je celá holá kost.

Otloukej se kozí pysku, dám ti krejcar na žemlioku; nebudeš-li se otloukati, budu na tě žalovati krajskymu pánu, železnému čbánu. A ten krajskej bubeník hodil kozu přes žebřík; koza se ho lekla, na kolena klekla. Kozo, kozo, nemekej, na kolena neklekej!

Pán jede z lísky, louská voříšky, jeden mu upad, prase ho popaď. Prase huš, huš, huš, vrazím do tě nůž; vrazím do tě vidličky, budeš zpívat písničky; vrazím do tě čtyry kudly, budeš zpívat: hudly, hudly! vrazím do tě zavíráček, budeš zpívat jako ptáček.

Švec sedí v cestě, šije botky nevěstě, nevěsta se raduje, že si botky obuje. Botky spadly z kolka, zabily pacholka, pacholkovi zvoněj', starou babu honěj' okolo pekla, až se celá ztekla, okolo kamen, už je po ní. Amen.

Když jsem byl malý chlapec, na housle jsem hrával, struny se mně polámaly, šmytee se mně zlámal. Vyhnali mě na ulici, bych nařezal hůlek, abych se měl čím brániti, až pojede Turek. Turek jede od Kolína, šavle se mu blýská, Franta za ním poskakuje, do hlavy ho tříská. Ne-třískej mě do mé hlavy, mám tam samé kosti, třískej si mě do zad více, mám tam masa dosti.