str. 293
jimiž jediné hrubé konají práce, majíce krávy toliko pro užitek v domácnosti; po prácech polních voly prodávají s užitkem a na přes rok hubenější opět kupují. Takový obchod, který na Slovácích zvláště se provozuje, jen schvalovati dlužno. »Paše< jest na Valašsku dosti, na mýtinách, úlehlích a od několika desítiletí, když dřívější »pasinky« se rozdělily, pěstují se i picni rostliny na polích, jako jetel, lucerka, vojtěška a vičák.
Krávy mají různá jména, a to hlavně dle barvy nebo některých vlastností případných: Babuša (babušická, červená s bílou hubou), bcsula (červená s bílýma nohama nebo černá s bílým bruchem), brnuša (hnědá), březula (červená, na hřbetě bílý pás), bujana (červená, babušická), by-strala (bystrá, ledajaká), černula, dvoruša (ledajaká, červená nebo strakatá), feryna (jakákoli, bystrá), hvězdula (s bílou hvězdou na čele), chovaná (nejvíc červená), jahoda, javora (jakákoli), jelena (červená), křížana (červená, na hřbetě bíle přepásaná), květuša (strakatá), libuša, lizula, ly-sena (s bílou lyskou na čele), malena (červená), mazula, paluša (palu-šická, černá a červená), pecula (červ.), plavena (plavá), růžená (bílá a červ.), rybena (bílý pás přes hřbet), sivula, stračena (bílá s černým krkem), strojena (strakatá), širaňa (poněkud babušická, bílá pod břichem), šmuraňa (pošmouraná), telica (červ. n. strakatá), tisula (červ. s bílými tiskami, ďubkami, po sobě), tyrola (trochu strakatá), věncuJa (červ., rohy do věnce), veselá, veselena (lecjaká), žíhaná (žíhaná).
Druhdy pěstovalo se ovčáctví velmi značně; byloť vedle chovu krav výnosným pramenem výživy lidu valašského. Ale za novější doby, kdy továrny na bavlněné zboží vzmohly se v zemi, pozbyla vlna ..valně ceny své; mimo to »pasinky« se na pole rozdělily. A to vedlo hlavně k úpadku ovôáctví a k úpadku zároveň řemesla soukenického, druhdy velmi znamenitého, výnosného. Nyní se provozuje ovčáctví toliko na hořejším Vsacku (na Hrozenkově, částečně také na Hovězí a Halenkově) a u větší míře na Rožnovsku (na Bečvách, Karlovicích).
Řezníci vsetínští skupují ovce z hořejších dědin nebo ze Slovenska (uher.), přezímují je tam a z jara pak ostřihavše je z vlny, honí je. Vsetínem do Olomouce na prodej.
Ovce slují dle barvy: Babuška (černá s bílým pruhem přes nos a hlavu), baruša (bílá s černýma nohama), bělica (běluša, celá bílá), bírka (bíra, s vlnou krátkou a hustou), ôernula, ďublena (d'ubka, s černými ďubkami), fajka (s černou hubou), hlinka (s hubou červenavou »hlinči-ckou«), kropiša (kropenatá), kukuša (okolo očí černá), lajka (celá černá), lataňa (s černými skvrnami, »latami«), liška (bílá a kolem očí černá n. červená, »okačistá«), lyskaňa ís lyskou), murgaňa (murgaša, s černými pruhy), muryňa (muryša, na hubě »zašmúraná«), okaja (kolem očí černá, »okajistá«), pistrula (s černou hubou a bílými »pr?ky«, tečkami), vakeša (kolem očí a uší černá, i nos trochu černý).
Dle jednotlivých údů: Čulka (s malými boltci), hlavaňa (s velikou hlavou), lirbaňa, kurnota (s rovnými rohy), okál (veliké oči), rožkaí;;i (malé rožky), šutka (sutá, krátké uši).