Velikonoční obrázky jihočeské z okolí Milevska.

Se smrtí (litem) chodívali ve Velké a v okolí Milevska podle pamětí pí. Volfové, která zvyk ten bývalý vystrojila k fotografování tak, jak se sama s děvčaty ná dětství k obchůzce se smrtí strojívaly na smrtelnou neděli a v jejím oktávě. (Viz levou skupinu na obrázku vnoučat pana Slivky.)

Zvyk prováděn byl s pouhým stromkem a pannou, přistrojenou za dítě, již nosila jedna z děvčat na levé ruce. Jinou menší pannu věšeli na stromek, nebo chodily holky s pouhým ověšeným stromkem bez panny. Vynášení a topení smrti, t. j. došku, přistrojeného za pannu, znali v odlehlých vesnicích, Kučeři, Klisinci, Březí, — ale tato část vynášení smrti zanikla dřív, kdežto přinášení léta (lita) znázorněného stromečkem vytrvalo déle.

Se stromečkem (smrčkem), ověšeným barevnými papírky, fábůrky, obrázky, pouchy, chodívaly, zpívajíce ve světnici, dvě až tři holky 8—12 lete, svátečně oblečené v obyčejných šatech, z nichž jedna držela na ruce pannu, oblečenou jako dítě nemluvně v peřince. Peníze, chleba, vejce, jablka ukládala jedna z nich v košíku.

Ve Velké děvčata pozdraví »Pochválen Pán Ježíš Kristus«, uprostřed postaví se děvče se smrtí, na levo se stromečkem, na pravo s košíkem. Zpívají sborem v samých malých tercích: »Smrt plave po vodě, nové leto k nám jede, s červenými vejci, s bílými mazanci. Jaký je to mazanec, bez povidel, koření, bez vajec? A ty, svatá Markýto, dej nám pozor na žito a na všecko obilí, co nám Pán Bůh nadělí. Svatý Petr z Říma (dřímá), dá nám flašku vína, abychom se napili, Pána Boha chválili. Nám, nám, — Velickým pannám!«

První holka (se stromečkem): »Mořeno, Mořeno, kam jsi klíče dala?« Druhá (s pannou) jí odpovídá: »Dala jsem je, dala svatému Janu, aby nám otevřel do nebe bránu. Dala jsem je, dala svatému Jiří, aby nám otevřel do nebe (do ráje) dveří.« Třetí holka (s košíkem) přitakuje: »Svatý Jiří vstává, zemi otvírává (odmykává), aby tráva rostla, travička zelená, růžička červená, fialka modrá. Pochválen Pán Ježíš Kristus.« — Po té