J. A. Komenský, znalec lidového podaní českého.*)

S neslavnou chloubou musíme přiznati, co by byl Jan Arnos Komenský ve vznešených svých snahách o napravení, upokojení a oblažení lidstva mohl vykonati na prospěch kulturního pokroku zubožené vlasti svojí, kdyby nebyla zmítána lodička života jeho, záhy odehnaná z domoviny do širého světa vlnami tak bouřlivými, kolotavým vírem tolika zmatků i strastiplných osudů životních, tak skličujících utrmácené pak tělo i vysilujících vroucí vzlet a dlouho nepoddajnou svěžest neúmorného, všestranně činného ducha.

Do posledního dechu svého věrně oddaný syn vlasti svojí, poslední pastýř rozplašeného stáda, biskup pokořené a rozptýlené Jednoty Bratrské, vyháněn po tajných sluj ich a skrýších doma i vypuzován v cizině nehostinné z místa na místo, kde vedle skývy chleba hledal pochopení pro vznešené svoje všelidské snahy o duševním obnovení národů, viděl všude jen zmatek a bludy v labyrintu světa, nemoha nikde dojíti ráje srdce lidského, trvalé útěchy a blaživého pokoje, A v tom věčném neklidu, ne-urovnalosti mezi ideálem životním a drsnou prosou nemilosrdné skutečnosti, zalétala mysl Komenského do odcizené, vyrvané domoviny. Žil a tyl ve svých všech takořka snahách a skladbách z upomínek na mládí, na minulost i tradice národa českého.

Schůze tyto slavnostní poskytují každoročně příležitost, abychom uvažovali o životě a významu Komenského po různých stránkách jeho nepřehledné činnosti. Nikdy snad nevyschne zdroj těchto úvah a nebude vyčerpán a sevšedněn. Co tu zbývá při všestrannosti Komenskíého ještě vděčné látky a přehojných zásob! Jako časovou namátkou jen vzpomínám, že před několika dny jeden z našich čelných denníků poučoval čtenáře, o otázce, která právě opět rozvířila hladinu odborných studií i zvědavost širšího obecenstva, o otázce tak často již přetřásané, o pokusech, zosnovati perpetuum mobile. Náš český odborník jmenoval všecky a bůhví jaké cizí, staré i nové pokusy, ale bohužel nevyklouzlo mu z péra,, že Komenský deset let pracoval o záhadě stálého samohybu, čili perpetuum mobile, a že vzláštní dílo o svých výzkumech sestavil, kde vykládá, že se po deset let obíral pokusem vyzkoumati pohyb, způsobený přírodou, aby něco mohlo působiti bez přestávky. Tato přirozená »causa mo-vens« (hybná příčina, pružina) musila prý by působiti tak trvale, aby byla nejen bez přestávky, ale i nezničitelná. Příroda (dokazuje Komenský)