Houpačka na den sv. Petra a Pavla.

Jan Jeník rytíř z Bratříc vzpomínaje obyčejů, pověr a slavností z mládí t. j. z 2. polovice věku 18., vypravuje o hlučné pouti na sv. Petra a Pavla 29. června na Vyšehradě. Lid pražský přicházel tam v zástupech. Zvláštností o této slavnosti bývala houpačka: Dole pod vrchem v městě Vyšehradském nachází se u jednoho domu jakási houpačka, okolo který veliký počet obojího pohlavího shromážděný jest, jenž se na to houpání dívá a lekdos z nich chuť dostane taky se dát houpati. Toto houpání u každého trvá jen malou chvilku; neb sotva že se několikráte houpačka sebou hnula, už bývá od jejího ředitele zastavena a jiný host na ni počne sedati; však ale z možnějších divákův, jenž svým dítkám delší radost chtějí učiniti, a k tomu předepsanému groši ještě pár krejcarů přidají, tyť se areiť o něco dýleji houpají. Nejenom děti, nobeř i také vejrostky, ba i také staří lidé obojího pohlaví dávají se též zde houpati. A jest se co divit, že se nepamatuje, aby se kdy při tom houpání jakési neštěstí stalo.1)

Podle zprávy Jeníkovy houpačka byla již tenkráte nejen zvláštností o pouti na sv. Petra a Pavla, ale stála také již dosti dlouho. Houpání má asi význam symbolický. Usuzujeme odtud, že zvyklosti té nebylo při slavnostech jiných.

Také pozdější záznam Krolmusův podporuje domněnku naši. Vypravuje, že »na den sv. Petra a Pavla pod Vyšehradem neb potoka Botiče v radnici se nalézá houpačka, na který den odpoledne poutníci neb světitelé sv. Petra a Pavla« (se houpali)2). Odkládajíce nepřijatelné dohady Krolmusovy, jako by houpačka ta připomínala rozhoupávání a metání obětí lidských do vody, připomínáme, že zmínka jeho o houpačce na slavnosti Fidlovačce nepotírá tvrzení našeho o takové zvláštnosti na pouti vyšehradské, neboť zábava ta, nedoložená při Fidlovačce u Jeníka, mohla tam býti přibrána později.3)

Dlužno uznati neobyčejný význam houpačky o svátku sv. Petra a Pavla, jak dokazují obě svědectví, Jeníkovo i Krolmusovo. Ještě Reinsberg-