Zajímavá novinka z oboru národopisného — (sklenice s ornamentem valašským).

Před lety strhl se u nás pro článek v Českém Lidu o praktickém těžení ze studia lidového umění spor, jak prý řešiti otázku, možná-li přenésti vzor lidové ornamentiky z látky, kterou umění lidové původně vyzdohilo, na látku jinou, a jak, zdali věrně nebo úpravou novou a pod. Otázku tu rozluštil spisovatel J. M. Slavičínský bez dlouhého rozmýšlení, učeného povídání a bez zbytečných důkazů, že je tráva zelená

a nebe modré, že země jest mokrá, když prší. Ten asi smysl mělo — s rozpustilou dovádiTOstí roztomilé naivnosti poučování tehdejší redaktora Českého Lidu, zdali viděl prý někdy v životě svém vůbec venkovskou zahrádku pod okny, poučování znalce lidu českého, jenž se narodil

Č.1.—2. Vzorky z valašské ornamentiky, ryté k návrhu spisovatele J. M. Slavičínského na sklenice od sklenáře AI. Groha na Vsetíně,