Ve jméno Boha Otce, Syna i Ducha sv. Amen (řekni dvakráte). Ve jméno nejsvětější Trojice svaté Boha Otce a Pána Ježíše Krista, Spasitele našeho a Ducha sv. Kristus Pán zažeň přívaly škodné a odžeň kroupy vodné,1) tak aby byla voda jasná, dešťová a tichá, jako byla v jordánské řece, když Pána Ježíše sv. Jan pokřtil. Pomni na nás, milý Pane, jakož (j)si přisáhl otcům: Abrahamovi, Isakovi a Jakubovi, aby nedopouštěl z hněvu svého na pole, vinice, zahrady, štěpnice škody. Zaklínám vás andělé pekelní skrze Boha všemohou-ciho! Bůh svrhl vás ze stolice nebeské od velebnosti své svaté a vy přinášíte a činíte bouřky v povětří, posíláte kroupy na zemi, nedbáte na strach dne soudného a všem zlým duchům strašli-

') Zřejmá přesmyčka adjektiv., asi: přívaly vodné a odžeň kroupy škodné ... Srv. též staročeská zaříkadla bouří a mračen, jež z rozmanitých rukopisů uveřejnil C. Zíbrt, Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti. V Praze 1889.

véhci Boha. Zaklínám vás pekelníci skrze nejsvětější Trojici sv., aby(ste) ty kroupy od polí našich a zelí, zahrad a pasek odvedli a na pustiny je obrátili, kde žádný neseje, nežne, áni nekope ani co jiného sází. Abyste se v soudný den ne-vymlouvali svou chytrostí: Žádný nás nezaháněl, žádný nás nezaklínal. Protiv se vám Bůh Otec, protiv se vám Bůh Syn, jeho milý, protiv se vám Duch svatý od obou vycházející a již již Svatý, svatý, svatý Pán zástupů, jehož plná jsou nebesa i země slávy a velebnosti. Kriste eleyson, Kriste eleyson. Povlaky povlačice, povětří povětřice, obracím vás na hory, na skály, na pustiny, kde žádný neoře, nekope, neseje, aniž co jiného činí. Tam vy jdete, tam sobě hřejte a tam přebývejte — Boží mocí a Pána našeho Ježíše Krista. Kristus bude naším obráncem, Kristus odžeň zlé a škodlivé krupobití od nás. Kříž Kristův nás zachovej ode všeho zlého. K tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Syn i Duch sv. Amen, amen, staň se tak milý Pane.

Shoda této říkačky s modlitbou pátou čepřejovského rukopisu bije sama do očí. Konečně za mého kaplanování v Nadějkově (r. 1892—3) přinesl mně ze mlýna na Kuklíku u Květuše (okres Sedlec)- pan Gulka, četnický závodčí, toto »řikadlo jinač zaříkávání bouřky«.

Činíme počátek s Boží pomocí a ochranou jeho božskou. Ve jméno Otce .... Zaženiž vás, zlí duchové i s tímto povětřím a kroupami a krupobitím Svatá a blahoslavená Trojice, jenž jste svrženi od tváře Boží až do nejhlubší propasti a ještě se na tomto světě přenášíte a zlé nepočasy na zemi přinášíte a působíte: oheň, síru a krupobití přivodíte, jenžto vám jest přikázáno ústy Pána našeho Ježíše Krista, abyste vicej na zemi lidem, úrodám,

štěpnicím ani statku (dobytku: připsáno jinou rukou) neškodili. Zazeni vás tam, odkud jste s tímto mračnem a povětřím přišli svatá a blahoslavená Trojice. Tam jdete na pusté hory, doly, skály, tam kde žádný člověk nevoře, ani neseje a ten, kdo ráčil nebe i zemi i vody, i všecko, což v nich jest stvořiti a sám je ve své moci zdržuje, zaženiž vás Bůh Otec, Bůh Syn, Bůh duch sv. a svatá Trojice Blahoslavená. Amen. — Říkej: Otče náš a Věřím v Boha — že bude platné.

V archivu města Náchoda chová se: Taxa, podle které při zdejším královském věnném městě Jaroměři na Labem se nacházející mlatci, nádeníci a jinší ženci,, též společní hospodáři větší a menší se pod níže vyměřenou pokutou spravovati mají, jakž následuje.