* Nápěv písně Hej, Slované! lidového původu. Časopis »Zvon« XI. 1911, č. 25, str. 399-400 otiskuje článek o původu písně polské Jeszcze Polska nezgyniela . . .: »Známý polský historik prof. Tadeusz Korzon uveřejniv pojednání »O mazurek Dabrowskiego«' a připisuje autorství »Písně legionů« Ogiňskému, bývalému důvěrníku Alexandra I. a hudebnímu skladateli, praví, že tato píseň jest pouze »zlokalisovaná« populární česká národní píseň »Hej Slované«, tak jako »Pan Tadeusz« jest napsán podle Goethova »Hermann und Dorotea«. Spisovatel a básník Andrzej Niemojewski odpovídá jemu dne 18. února t. r. v Časopise »Tygod. Illustr.« č. 7., že Němci tomuto dílku Goethovu nepřipisují většího významu než selance, kdežto »Pan Tadeusz« že získal si hodnotu národní epopei. Autorství Ogiriského, že čerpal z dopisu Dabrowskému z věty Oginského: ». . . a posylam marsz dla legionów polskich«, což nepostačuje. »Píseň legionů« má ostatně formu mazuru nebo polonézy, v Haliči hymna pojí obě formy, ale nemá formy pochodu. Dále uvádí Niemojewski, že zemřelý prof. Bronislav Grabowski, jako ohnivý čechofil ovšem řekl, že »Piesň Legionów« jest populární česká píseň >Hej Slované« a Češi za svoji ji pokládají, avšak výraz »populární« byl by bez významu, v tomto případě, i kdyby Grabowski byl hudebník a znalec lidové písně polské a české, o čemž se však neví, i slovo »populární« neprokazuje původ, protože také cizí motiv se může státi populárním. Píseň »Hej Slované« nemá znaků písně obecné ani rodové, ani obyčejové, ale má znak písně politické, musilo by se tedy prokázati, že měla jiný text před politickým, a že to bylo před rokem 1800, v němž se objevuje »Píseň legionů«, Jest více než pravděpodobno, že Poláci v dobách 48tých za povstání přinesli Dajjrowského mazur do Prahy a Češi k němu napsali nový text. Mezi mazurem Dabrowského a lidovou českou písní, ať jakéhokoli typu, není nejmenšího pokrevenství. Zbývá k vyšetření, odkud se na české