Předchozí 0049 Následující
str. 36

kroužek, jindy, byla-li zábava slavnostnější, kroužek upevněný na zvláštní okrášlené hlavě, aby vyhráli odměnu vítězi přisouzenou. Zatím dívali se četní zvědavci, kdo asi zvítězí . . . Honitbu ke kroužku pak páni i diváci řádně okvasili, na zdraví šťastného vítěze připíjejíce.

Že bývaly kroužky, které páni navlékali na dřevce, opatřené na konci vhodně okovaným železem, někdy jen jednoduše urobeny, svědčí účet zase z archivu Jindřichohradeckého (z 1, 1573): Dáno prý »Jakubovi zámečníkovi za dva kroužky a za dvě železa na dřevce 7 gr. 5 den. . . . V outerej den naroz. bl, p. Marie z poručení pana Budovce za 9 tyček železnejch k kroužku, též železo na dřevce . . . 7 gr. 1 den«.

Někdy býval kroužek skvostnější, v ozdobné ú-pravě, jakož o tom vypráví Zuzana Černínova 1. 1649: »Pan nejvyšší lajtnant od hraběte Gonti regimentu dal tu mimo naši zahrádku udělati na příkopích, jak se k krůžku běhá. Mnoho vzácných hostí tu bývá, k kroužku běhají a jinších mnoho kavalírských kusů, neumím toho psáti, tu činí: hlavu na kord ňákou papírovou tu berou a z pistolí k muži střílejí. Praví, že se je nač podívati!«

Napověděno také nahoře, že při zábavě té čistě popíjeli. K tomu tvrzení vedla nás pře paní Salomeny Hadové z Proseče s Annou šenkýřkou 1. 1606. Tuto pohnala paní Salomena o nedoplacené víno. Ve výpovědi její takořka mezi řádky dočteme se svědectví, že tenkráte, kdy


16. Švýcarský tanec v BachovS cirkusu 1818.*)


Unterhaltung vorhofft man den resp. Zuschauern zu verschaffen durch die Vorstellung eines Altdeutschen Turniers. Die Ritter, im Costüm des rauhen, aber kraftvollen Mittelalters, rennen mit eingelegten Lanzen kühn gegen einander, und bemuhen sich einander aus dem Sattel zu heben und auf den Boden zu werfen. Der Sieger wird mit Pauken- und Trompetenschall geehrt, dagegen der in den Sand geworfene Ritter sich aus den Schranken begiebt. Der Sieger furniert weiter, und wird, wenn er zuletzt sattelfest bleibt, unter Pauken- und Trompetenschal mit dem Kampfpreise belohnt.«
*) »Mit hoher Bewilligung wird heute Sonntag den 29. März 1818, der kai-serl. königl. privilegierte Kunst- und Schulbereiter de Bach auf dem neustädter Josephsplatz eine grosse Produkzion sehenswürdiger Talente zu geben die Ehre haben . . . werden Mlie. de Bach und Hr. le Picq zum Erstenmal ein pas de Deux oder Schwitzertanz, mit dem hiezu gehörigen Nazional-Kostüme in der grössten Vollkommenheit tanzen.«

Předchozí   Následující