str. 37
honili ke kroužku, vycepovala obratná šenkýřka Anna nejspíše hodné vína, že slova žalobnice i obžalované nejsou pouhým naznačením času kdy víno bylo čepováno. Takto žaluje paní Salomena: »Opět dala jsem ji sud vína načíti, když do kroužku honili . . .« Anna šenkýřka se brání, mezi jiným vypovídajíc: »V tom jsem zavolala kočího v tu neděli, když do kroužku honili, a on pomáhal mně toho vína navazovati.« (Doklad Dra Zikmunda Wintra.)
Pozdní doklad ze století XVII. o honění ke kroužku vypisujeme,/ze slovníku V. Rosy (f 1689) — totiž úsloví >do kroužku honiti«. Že to byla zábava stále ještě známá a oblíbená, svědčí r. 1696 Kirchmaier. Líčí pohodlné zařízení lázeňského místa v Hradišti. »Hned pod samou lázní ukazuje se nad míru veselá zahrada, třemi vyskakujícími prameny ozdobená, majíc to nejpěknější vyhlídnutí k nížeji tekoucímu a mostem přikrytému Labi ; vejše pak pěkný plac k projíždění a ježdění o závod neb do kroužku pro panstvo přistrojený se vidí.»
Z první polovice století XVIII. máme svědectví jen nepřímé, ale že pochodí z doby tak pozdní, dosti zajímavé. Sobotní Pražské Poštovské Noviny ž roku 172, č. 27. přinášejí zprávu o masopustních zába-nách v Drážďanech. Mezi jiným vyklouzla písaři Čechovi narážka o honění ke kroužku. »Při zdejším královským dvoře a v rozličných královských dvořeninův ma-sopustní veselosti posavade trvají. Dnešního dne a předvčírem královští dvořenínové průbu kolby k kroužku na zdejším reitschulu drželi.«
