Podobá se pravdě, že kratochvíle tato ve stol. XVIII. ustupovala zábavám novějšího vkusu. Prostý lid český panskou kratochvílí takovou se nebavil; páni pachtili se po zábavách, nově a nově vymýšlených — a tak uložen »kroužek« mezi staré, zvetšelé haraburdí, odkud jsme jej po dlouhé zase době vyhrabali, chtíce na základě roztroušených vzájemně se doplňujících zpráv vylíčiti, jak starým Cechům často připravil pěknou kratochvíli, která u nás nyní jen v úpadku ještě živoří na dětských »koníčkách«; u Jihoslovanů však podnes je známa v prostonárodní zábavě lidové, kdy junáci snaží se nabodnouti na kopí zvlášť upravený kroužek — »alku«. Cedule Bachova cirkusu z r. 1816 dokazuje, že předchůdcem nynějšího bodáni na koníčkách v kolotoči byly u nás produkce kraso-jezdců, komediantů v cirkusech, kteří v rytířském úboru snažili se oživiti a napodobiti starodávnou panskou zábavu. Vyobrazení naše z Bachovy cedule zasluhovalo proto větší pozornosti, než ostatní lákavé obrázky ko-mediantské.

Ze starších cedulí Bachova cirku, z r. 1806 vybíráme pozvání ku představení ve prospěch panny Priceovy. Chválí se tu zvláště ušlechtilá hra rytířská ve španělském turnaji, honění ke kroužku a kvintana (Lan-zenwerfen, Lanzenstechen), jak jsme již poznali způsob této zábavy. Hrálo se v nově budovaném amfiteátru v bývalé zahradě kapucínské na Novém Měslě. Cedule mimo jiné zdobena vyobrazením krasojezdce ve švarném národním kroji polském, (č. 14.)

Opět cenu kulturně historickou má vyobrazení z roku 1816 a obšírný popis středověkého napodobeného turnaje, v němž pustili se do zápasu v plném železném brnění, věrně napodobeném podle středověkých památek, se štíty a dlouhými drevci, jimiž pokoušeli se druh druha ze sedla vysaditi nebo shoditi na zem. Vítězi zavzněly pokaždé trouby a kotle na oslavu, pokořený rytíř s hanbou utíkal ze šraňků. Konečný vítěz, když všecky soupeře porazil, za hlaholu trub a vřeskotu kotlů byl odměněn cenou stanovenou. Vyobrazení naše (č\ 15.) podává představu, jak se diváci bavili rytířskou kratochvílí, kdy právě rytíř závodící vítězí, odpůrce klesá za zlomeným dřevcem ze sedla. Ceny byly zvýšeny: lože 9 zl., »parterre noble« 1 zl., druhé místo 36 kr., poslední místo 12 kr. Důstojníci v úboru parádním 30 kr. Lístky prodával De Bach v bytu, |v hostinci číslo 1076 na Novém Městě. Začínalo se přesně v 5 hodin a konec byl o půl sedmé.

Na Josefském náměstí v královské škole stavovské r. 1818 budila v Bachově cirkusu pozornost rytířská hra v turnaji španělském a staroněmeckém, již vylíčeném. Zvláště se líbil švýcarský tanec na koních, prozovaný od panny Bachovy a tanečníka jezdce Picque, v pěkném národním kroji švýcarském, jak znázorňuje naše vyobrazení (č. 16.). Začátek byl v Y25 hodiny, konec po 6. hodině. Jinou cedulí slibuje majitel cirkusu zábavné pantomie: amerikánská rekyně čili barbarští korsarové, námořští loupežníci, s mnohými potyčkami podle taktu hudby; masopust v Caraibu, zakončený skupinami a pyramidami.