str. 39
Vyobrazení č. 17. věrně podle tehdejšího pseudoklassického vkusu podává ukázku, jak bavil Fr. Kopelent v Platýzu v sále Pražany optieko-mechanickým uměleckým kabinetem a na konec oblíbenými tehdejšími »fantasmagoriemi«, zjeveními tajuplnými i komickými proměnami. Obrázek náš znázorňuje, jak z keře růžového zasazeného od děvčete a zalévaného od jinocha vyrůstá vedle poupat a rozkvetlých růží amorek s toulcem šípů a nad ním cukruje se symbol milenců, dva ptáčkové. Slibuje Kopelent podobné kaleidoskopické proměny: Chrám sv. Pavla v Londýně, 3 vysocí monarchové, vítězící amor (amor v růži), modlitebna čínská, požár Moskvy, mechaničtí tanečníci na provaze, na konec fantasmagorie s komickými proměnami atd. Bylo by prý rozvláčné a unavující, kdyby se všecko široce mělo líčiti.
Do podobného ovzduší zavádí cedule, kterou se chlubí Sebastian Schwannenfeld, jak ve svém velikém fysikálním uměleckém kabinetu vykouzlí fantasmagorie, přirozené zjevy duchů, za hromu a blesku, jak se mihají, rostou, mizejí, vzdalují se, přibližují atd. Náš obrázek (č. 18) představuje útěk poděšeného šaška Pierrota před příšerným kostlivcem, jenž hrozí světákovi šaškovi, že poslední hodina jeho na přesýpacích hodinkách již vypršela. Hrálo se v sále v Platýze, o páté hodině přesně začátek, o půl sedmé hodině konec, mimo pátek, každý den. Na ceduli honosí se pan ze Schvannenfeldu, že sám toto umění vynalezl a sám provádí obratně tuto »bílou« magii jen s automaty a mechanismem.
Zvláštní zábavu pro oči i uši sliboval Josef Lieb-hard, »tambour-major«, v Konvikte v sále r. 1828.
19. Tambour-major Jos. Liebhard v Konvikte r. 1828.*)
20. ObrynS a trpaskyně v Platýzu.**)
*) »Mit hoher Bewilligung wird der durch mehrere öffentliche Blätter bereits bekannte Künstler und zugleich Tambour-major Joseph Liebhard die Ehre haben, mit verschiedenen sehr interessanten indianischen Künsten, und auch durch sein mit allgemeinem Beifall aufgenommenes Trommelspiel, wo er fünfzehn verschiedenartige Trommeln auf Ein Mahl iaktmässig schlägt, Diensltag den 9., Mittwoch, den 10 und Donnerstag den 11. Dezember 1828. immer mit neuen Abwechslungen im Konviktsaale sich zu produzieren. Die grössten Städte Europas haben diese Produktionen ihres Beifalls gewürdiget. Der Künstler glaubt demnach auch von dem Kunstsinne des hochverehrten Prager Publikums sich einem zahlreichen Besuch schmeicheln zu dürfen.«
**) »C. Jordaan . . . Mit hoher Bewilligung hat die Unterzeichnete die Ehre, einem hohen Adel und verehrungswürdigen Publicum ganz ergebenst bekannt zu machen, dasz sie zum erstenmahle mit zwey merkwürdigen Personen angekommen ist und dieselben hier sehen lassen wird, welche mit Recht als besondere Seltenheit der .Natur betrachtet werden können, und überall mit Beyfall und Zufriedenheit beehrt wurden. 1. Ein Junges Riesenfräulein, aus Holland gebürtig, ihre Grosse ist 7 Schuh 2 Zoll (holländ.). 2. Das kleine dicke Fräulein ist 11 Jahre alt, 26 Zoll gros, und 95 Pfund schwer, schön und ausgebildet, wie eine Person von 18 Jahren«
|
|
