I zželelo se mně srdečně stavu toho a vyhlídek takových, kdež člověk jest odsouzen, po svůj život sloužiti žebrákům za kus chleba, a neučinili všem vhod (a jakž to možno?) snášeti trpělivě všelijaká příkoří lecjakés lůzy. Příkladů až na zbyt. I postěžoval sem si v tom p. Palackému, kterýž učinil prostředek neočekávaný. Již prvé obdržel sem po Vidímském místo aktuarské při k. české společnosti nauk, kteréž z více vzhledů, i kromě platu peněžitého, arci nepatrného (120 zl.), jest mi velmi prospěšné k vzdělání mému. Tu zmínil sem se jemou, žeby to byla srdečná žádost má, abych mohl čas nějaký ztráviti na cestě po Čechách, študovati národ a činiti sbírky (aneb raději doplňovati, an sem již prvé příležitostně pěkné sbírky sobě činil) všech výjevů života jeho, aby se tak mohl časem sestaviti systematický obraz národa českého. Přítomni byli: pp. Palacký, Jungmann, Sv. Presl a Hanka. P. Palacký hned se té věci uchopil, že učiní návrh, aby mně museum neb matice k cíli tomu povolila půjčku, kterážby se zaplatila, až by dílo to vyšlo. I doložil: »Tito pánové nebudou proti tomu, a tu máte již čtyry hlasy.« Pp. Jungmann a Presl byli ochotni, Hanka mlčel. A však nepřišlo k tomu. Loňského roku na podzim prohlásili se někteří stavové čeští, bez pochyby působením p. Palackého, žeby měli rádi »historii stavův, aneb raději rodův českých«. To není tak snadná věc; k tomu zapotřebí prohledati všecko, což se nachází v archivích Pražských i venkovských. I učinil k tomu pan Palacký návrh, a šest osob z nejvyšší šlechty české, jejichž hlava hr. Dejm, odhodlaly se, povoliti k tomu 600 zlatých stř. ročně na 6 let. K prohledávání archivů Pražských a vypisování všeho, což užitečno, pro Museum, ustanoven Tomek, na venkov pak vyslán — já. Arci že účel můj na venkovu není pouze přispívati k historii aristokratův, nýbrž mělo se vyplniti to, po čemž byla .tužba má. Práce ta mi vyměřena toliko pro léto, a v zimě budu po těch «6 let bydlívati v Praze, kdež proto byt stálý držeti a v něm věci své nechati musím. Avšak letos nebyl sem ještě venku za účelem tím, nýbrž :za příčinou jinou. Hrabě Klam-Gallaš, považuje počínání toto stavův jaksi za modernost, žádal p. Palackého, jestliby koho nevěděl, kdožby jemu rarehiv jeho v zámku Frýdlandském chtěl a uměl spořádati? I byl sem k tomu opět navržen já; a tak z'ravil sem léto celé v prachu dvěstě-letém (neboť o mnoho starší archiv ten není) mezi českými Němci, kteří celým tělem i duší lnou za hranice, i za česká svá příjmení se stydí a je zapírají. Pěkné to vyražení! Nebyl sem s tím letos ještě hotov, nýbrž budu museti v létě ještě as 8 neděl tam pobýti a práci skončiti. Potom ustanoveny jsou Domažlice. Byl sem tam již jednou as 3 dni s prof. Bod-janským, a poznal sem ten národ, jejž »Buláky« neb »Chody« jmenují, a o němž vypravují, že přišel sem v století litém z Haliče nynější. Nevím, pocházíli to odtud, já nalezl mnohé shodnosti písní jejich s písněmi rusínskými, ano i celá místa tatáž. Což dá se zde vyzpytovati za několik neděl pobytu mého! Již kroj jejich jak velmi jest rozdílný od. ostatních obyvatelů země České! Bodjanský pravil, že má mnoho podobnosti s oděvem Rusů Ukrainských.