ným. Jen ještě jeden příklad, moji milí! Celá křesťanská církev nebo křesťané, jež učitelové slovem Božím vzdělávají, jsou připodobněni vorbě. I. Koř. 3, 9, praví Pavel: My jsme pomocníci Boží; vy jste pole Boží. — Což to není krásná věc, moji milí? Tu vidíte, že váš stav laskavému Bohu musí býti milý, proto že ho tím poctil, aby ho v svém slovu vždycky za příklad bral. Zdaliž se vám nezdá, jako by jeho biblí nejvíc pro vás, milí Bratří! učiněna byla; jako by s vámi přede všemi jinými zanášeti chtěl, když z vašich věcí s vámi mluví; tak že zajisté mnohým věcem 'lépe porozuměti můžete, než jiní lidé, kteří nejsou vo-ráči a sedláci. Toť vás zajisté musí těšiti, moji milí! že laskavý Bůh tak vás za ctihodné pokládá, a že se mu váš stav tak velice líbí.—

Všímáme si v knize po této úvaze o vážnosti selského stavu, propletené doklady z bible, co odtud dále Bláha dokazuje proti pověrečnosti selského lidu českého na sklonku věku XVIII. v hospodářství, zvláště při chovu dobytka.

Mezi řádky dočteme se zajímavých podrobností, jak tenkráte hospodáři čeští čarovali a sobě chtěli pověrami přikouzliti úrodu a blahobyt.

Zlaliž pak tedy právem nepřísluší, aby jste všecko, co vám Bůh dal, dobře se naučili znáti, a se dále nezanášeli s všelikými bláznivými pověrami, a pošetilými báchorami. Vaše kráva může z pastvy přijíti a červené mléko dojiti bez přičinění ďábla a kouzedlnice, kterých nikdá nebylo, ačkoli za starých časů mnohá stará žena na hranici byla upálena pro podezřelost, že by krávě byla vemeno porouchala nebo jinác uškodila.

Nemáli nějaká bylina zvláštní vůně a chuti, také ní nic nezpůsobíte. Dejtež pak si říci, aby jste neobyčejné hojení a uzdravování svého dobytka, kterýmž se lidé mezi vámi honusejí, zavrhli. My arci ještě všech mocností přirozených neznáme; ale dříve, než něco s takovým uzdravováním počnete, vyptejte se dobře na to, co vám všelicí poběhlíci, pastuchové a pohodní o tom vypravují; dejte dobrý pozor, zdaliž ti lidé, když ledajakés vodičky a koření s všelijakým kejklířstvím dávají, jejž dobytku podstrkují, nímž potom uzdraven bývá, a jenž není nic neobyčejného, proto že již dávno byl v apatyce k dostání. Takoví lidé vám to bud z lakomství nebo z pejchy nechtějí povědíti, a pro svůj zisk mají vás za blázny.

Čím více a čím častěji mne budete poslouchati, a čím pilněji se budete s přírodou obírati, tím méně budete míti pověr a předsudků. Neboť vy se naučíte, že zrůst bylm a zrostlin záleží na semeně a na půdě, ne ale na dni, v němž je sejete, jako by Zelený čtvrtek, Velký pátek neb jiní takoví dnové nějakou zvláštní moc měly.

Poznáte také, že užitek poušlění žilou na vašem třle a na pořádném živobytí záleží, ne pak na pověrách, jako někdy stávalo v starých kalendářích.

Mnozí z nás se bojejí hromobití; ale což pak by jste fo neměli držeti za slavnost přírody? Ať si nebe hřmí, ať se blejská, houká a zní, všecko se to děje k dobrému světa. Nejsteli co dobří křesťané, jenž