Předchozí 0139 Následující
str. 126

Když ovce na večer na horách a pahorcích vesele poskakují.

Když kuřátka na nebi jasně vycházejí.

Když mnoho rosy padá a padlá rosa dlouho ležet zůstane.

Když bylinka, již ptáčnici (kuří střevce menši) nazývají, ráno k 9. hodině se pozdvihne, a amerikánský měsíček lupeny (calendula pluvia-lis) ráno mezi 7. a 8. hod. lupeny rozvine a až do 4 hodin odpoledne je má rozvité.

Když oblaka jsou drobná a okrouhlá; když jsou pořád menší a pak zmizejí, když vrchy hor mezi nimi jsou jasné — když se na večer na západě stahují a nerozptylují; když v nížinách jako mlhy bílé sto-její; bílé jako vlna na nebi se rozprostírají, kdežto slunce stojí vysoko; když je slunce tráví; když jsou červené barvy, po východu za sluncem se táhnou a znenáhla se opět rozptylují.

Když z rána vítr véje.

Spatná povětrnost čili dešt nastává:

Když po dešti a bouřce ze střech se kouří.

Když v zimě hřmí.

Když za suché povětrnosti v noci sovy křičejí.

Když peří, jenž na tichém místě leží, samo od sebe se pohybuje, ano i lítá.

Když oheň na ohnisku nechce chytati a hořeti, nýbrž vždy opět zháší; když silně plápolá, praská a jest bledý, aneb když se na páner, kotel a hrnce mnoho jisker chytá.

Když se po západu slunce na západní neb půlnočnozápadní straně dlouhé ohnivé pruhy na nebi okazují.

Když se pinkavy časně před východem slunce ozývají.

Když jest ráno mezi oblaky zelené paprsky viděti.

Když slunce a měsíc má kolo; je—li to však v létě, bývá obyčejně stálá pěkná povětrnost.

Když psi žerou trávu, nebo se po zemi válejí.

Když se kočky tuze čistí a lízají.

Když vrány nad vysokými staveními a skalami v houfech poletují, létajíce hlavu zhůru držejí, skřehotají a do vody se potopují.

Když mnoho žab vylízá.

Když zelené žabky v zahradách nízko sedají a křičejí.

Když svíčky a lampy tuze prskají, jiskry z nich lítají, když temně aneb tak hořejí, jako by každou chvíli chtěly zhasnouti.

Když se pysky neobyčejně rozpukávají.

Když myši nahlas pískají.

Když krtice vysoko zem vyhazují.

Když se zdá, že měsíc dřív vychází, než by vycházeti měl, když je větší než obyčejně nebo podlouhlý a když se zdá, že v první čtvrti déle svítí, než jindy.


Předchozí   Následující