základních vědomostí náboženských a pouze z časových úmyslů k tomuto kroku byl sveden, neboť se sám prohlásil, že kdyby s katoličkou se mohl oženiti, stal by se katolíkem, pokládá jej lokalista »na duchu zcela nedospělým a tudíž ku změně náboženství nezpůsobilým«, i žádá, by mu vrchnostenský ohlašovací lístek k šestinedělnímu vyučování, kdyby úředně Jan Třasák líslku tohoto žádal, byl na čas zadržen a by on byl poukázán k vyučování u lokalisty jenšovického. Přípisem 29. listopadu 1836 č. 92 p?al lokalista týž ředitelskému úřadu chroustovickému, by vydal ohlašovací lístek Janovi Třasákovi, jenž setrval při svém úmyslu, přistoupiti k vyznání evangelickému, ač lokalista jej všemožně v základním učení katolické víry křesťanské cvičil.

Na konci roku 1836 zdržoval se mentourský blouznivec Josef Žvej-kal ve Vratslavi. Proto psal lokalista jenšovický faráři vratslavskému o tom 7. prosince 1836 (č. 94), by v souhlasu s gubernijním nařízením z 18. července 1836 č. 21079 tohoto Josefa Žvejkala, 201etého syna Josefa Žvej-kala, mentourského podkováře (č. 32), jenž ve Vratslavi sloužil, do svého seznamu blouznivců si zapsal. Josef Žvejkal byl »helvetský fanatik« (»Helvetiko-fanatiker«), navštěvovával katolické bohoslužby pilně loni, a činí-li tak dosud, bylo by nejlépe ho předvolat, několikrát poučit, a, poněvadž jako »helvetský fanatik« jest zapsán, tedy, pokud lze, ještě před zasláním seznamu blouznivců nechati jej složiti vyznání víry a pak v seznamu jej označiti jako »fanatismu odňatého a spasitelnému náboženství získaného«.

Také ještě lokalista jenšovický - dopsal 9. prosince J836 (č. 95) evangelickému faráři drakačovickému o změnách, jež nastaly ve stavu blouznivců jenšovické lokalie, že roku 1836 zemřely Anna Herzánová v Jenšovicích (v č. 46), Dorota Zahrádková v Mentouře (č. 1.), a že. Josef Žvejkal, syn mentourského Josefa Žvejkala (z č. 32) jest již rok ve Vratslavi ve službě a že Magdalena Bartošová, dcera Františka Bartoše, z Mra-vína č. 12, jest již delší dobu u svých příbuzných ve Vídni.

Přišel rok 1837 a přinesl hned na svém počátku lokalistovi jeiišo-vickému opět starosti o blouznivce. Gubernium nařídilo nařízením 28. července 1836 č. 21079, jež bylo konsistoří intimováno intimátem 18. srpna 1836 č. 4229, by výkazy o blouznivcích byly sepisovány dvojmo a aby jedno vyhotovení bylo zasláno hospodářskému úřadu neb magistrátu v lednu, nikoliv v říjnu, jako dotud sedalo, by úřad tento zaslal soupis krajskému úřadu a druhé vyhotovení, tímto úřadem vidované by bylo posláno vika-riátnímu úřadu zprávou, by zase vikariátní úřad je zaslal ordinariátu. Jal se tedy lokalista jenšovický chystati soupis blouznivců, jejž zaslal přípisem .5. ledna 1837 č. 9. ředitelskému úřadu chroustovickému a přípisem 3. ledna 1837 č. 4. ředitelskému úřadu chrasteckému. V přípisu prvějším upozornil na omyl loňského seznamu, že nikoliv Magdalena Bartošova, jež jest u svých vídeňských příbuzných, nýbrž Anna Bartošova, provdaná Čáslavská, přistoupila k evangelickému vyznání, i že blouznivci se v roce 1836 chovali tiše a že nemá o nich žádných důležitých zpráv. Do přípisu