Předchozí 0186 Následující
str. 173

jísti, hněčet. brečeti, plakati, hnělčina, mělčina. hňovado, hovado, hlupák, holcovskej, dívčí, holoubě, puchýř, holport, spolek na ztrátu i zisk. holub, bublina na vodě při dešti, hora, vzdálená pole. houbes, nic (houbes víš!), houcat něco do sebe, cpáti se něčím, krmiti se. houdánek, hubička, políbení, houdánkovat se, líbati se. houlit se, lípati se na obuv (o mokré hlíně), hourat, 1. hubovati, 2. hořeti, plápolati, houska, podlouhlá hro-, mada (jílu), houžka, provaz, jímž se na pastvě svazují koni nohy, pouta, hovadit, tloustnouti, hrabanka, obilí shrabané po sklizni, hraholina, suchopár, hrachovec, těstový panák, jenž má oči z hrachu, hraž, hradba, ohrada, hrcat se, pomalu jíti, loudati sě. hrčka, starý vůz. hrkotit, hrčeti, rachotiti (o voze), hrundelka, hruška, hucat, pomalu jíti, loudati se. hu-dánek, polibek, hudec, velký klobouk, hulit, běžeti; 1. kolíbavě jíti. 2. baliti se na obuv (o blátě), hůlkovanej, páskovaný, pruhovaný (o látce), hunkat, 1. plniti něco něčím, 2. crkati, zvučeti (mléko hunká do dížky). húrat, dýmati, hořeti, plápolati, husičí, husí. husina, husa. huťapas, hlupák, mrfafa. hyba, rána pěstí do zad. hýbnout, uhoditi, hýča, starý, sešlý kůň.

Markolt a Nevím v literatuře staročeské.

Se 6 vyobrazeními.

Nákladem si. III. třídy České Akademie vydal Dr. Č. Zíbrt knihu, kde vedle obšírného úvodu literárně- a kulturně-historického otiskuje z unikátů staročeské texty skladby o Markoltovi, pokládané za ztracenou, zároveň s latinským originálem, z něhož staročeský Markolt přeložen, a na srovnanou přetisk textu, jak jej otiskuje v úpravě knížek prostonárodních, poutních, jarmarečních v Uh. Skalici tiskárna Škarniclova se čtveračívým Mandátem o panování žen. Dále otiskuje divadelní hru o Šalamounovi a Markollovi z r. 1571. Z unikátu, z původního rukopisu Jos. Gallaše v Rajhradském klášteře otiskuje napodobeninu: Marcolphus redivivus z r. 1816 se sbírkou přísloví. Dále na rozdíl od staročeské skladby Nevím přetiskuje Kampanovo vydání legendy »Nemo vir perfectus« z r. 1618 a 1619 i text rozmarného rýmování o panu Nevím podle unikátu ve vé-vodském museu v Gothě. Na konec připojena Novina o obru v Narrovské řeči z r. 1587 s Narrovskou čili Frantovskou pranostikou.

V úvodě podán napřed všeobecný výklad o Markoltových rozprávkách za středověku. Vedle moudrého krále Šalomouna, proslulého podle bible znalostí přísloví a hovorem o všech zjevech na světě, vytvořil si středověk, patrně vlivem známého místa biblického (se jménem Mahol) ó moudrosti Šalomounově a jeho rozprávkách, postavu protivnou zevnějškem i názory, středověkého pokrevence Ezopa starořeckého, představitele rozumu prostého lidu, životní pravdy, bez učenosti a povznešenosti, s přídechem potutelného bláznovství a zakuklené vychytralosti — Markoita (názvy v rozmanitých obměnách: Marcolphus, Morolf, Marcol, Marcoul, Marcon, Marchult,


Předchozí   Následující