str. 208
@NZ@Směs.
Valašská koleda makaronistická.
R. 1720 byla.tištěna v m. 8* (místo tisku neudáno) koleda valašská, latinská, propletená verši podle záliby z věku XVII. a XVIII., směsicí z latiny a valašského koledování, a úslovími lidovými, s názvem: »Pia Gonsideratio pro Nativitate Domini nostri Jesu Christi«. Vážná skladba zakončena selankovitým, rozmarným hovorem pastýřů s novorozeným Ježíškem: 22. Quod si s námi vis abire, Chlapče pulcher, Chlapče mile, Dáme tobě Walaši první Kvartir v Salaši. 23. Lůžko tibi íaciemus, nee tě spáti permitemus, Na pichlavém stramine, na zeleném grarnine. 24. Cibo, potu non egebis, co my máme, hoc ha-bebis, Budeš mocti jíst a pít, tak mnoho jak budeš chtít. 25. Kozla z kůže exuemus, inde plíšek faciemus, Měký, teplý, chlupatý, od hlavy až do paty. 26. Dum te voles recreare, ne sit opus ambulare, Vyber sobě berana, skákej na něm do rána. 27. Jestli se ti bude stejskat, budem pískat, budem vejskaí, Skákat okolo tebe, od země až do nebe. 28. Sed pastores redeamu?, frustra Daphnidem rogamus, Nesmí odtud odjíti, má na kříži umříti. 29. Varuj se Daphni Hradiště, tam tě objesí zajisté, Tam Valaští mládenci visejí na šibeňci. 30. Když pak Daphni morieris, ale v nebi orieris, Pozvi též duše naše, do věčného salaše. Č. Zíbrt.
Nu Tři krále hádání.
Večer na Tři krále rozsvítí si každý stejnou svíčičku a dívají se, která nejdříve shoří. Komu nejdříve shoří, ten prý nejdříve zemře. Když svíčička dohoří, ještě kouří. Komu jde kouř nahoru, ten prý přijde do nebe, komu se valí po zemi, ten do pekla. (Kothera, Dmejštice). Štěpán Dvořák.
Na Tři krále růženec a věštby.
Před Třemi králi se modlíme růženec a pijeme svěcenou vodu a světíme še jí. Potom nasvítíme svíčky pro každého jednu. Komu nejdříve shoří, ten nejdříve umře. (Lipa, Niko-vice). Modlí se společně růženec. Dívá-li se kdo smolným vyraženým sukem do světnice, uvidí toho, kdo ten rok zemře. Slévají olovo a dle podob soudí na budoucnost. Stejně velké svíčičky rozsvítí na prkénko a modlí se při nich. Čí svíčička nejdříve dohoří, ten nejdřív umře. Při modlení růžence každému členu rodiny ať přítomnému ať nepřítomnému, před modlitbou zapalují svíčičku. Děvčata nechávají si od štědrého večera skořápky z vlašských ořechů. Večer před Třemi králi na skořápky jako na lodičky nalepí zbytek svíčičky od štědrého večera. Jedna lodička představuje ji a druhá jejího milého. Obě dá na vodu a pak je pozoruje. BlížMi se skořápky k sobě, má radost, že za milého se dostane. Této vody užijí k následujícímu zvyku. Na škrabačku dají kousek olova a rozhřejí nad ohněm. Pak si mísu s vodou dají na hlavu, jednou rukou drží ji a druhou roztavené olovo lijí do vody. Z těch rozmanitých kousků slitého olova poznávají ku př. kolíbku, věnec, dítě a j., a z toho soudí na budoucnost. Štěpán Dvořák.
|
|
