Předchozí 0263 Následující
str. 260
Rci: Benno urozený, Kavaléro vzáctný, Benynna nejmilejší Srdce své upřímný K tobě má a bude míti, Jak sám žádáš míti A jakž ty chceš činiti, Tak chce učiniti.

S takovou edpovědí Posla jest odbyla. Jsouce v velké žalosti, Začastý slzela : A jakž mu prv slíbila, Tak ustanovila, Věrnou do smrti býti, Upřímnost zdržeti.

A tak devět leth věrně

Na něj jest čekala,

Ač jiných dosti k složbé

Kavalétu měla,

Až Bůh věrným svou mocí

Přišel ku pomoci,

Nebo jak jest věřila,

Tak se jí věc stala.

Neb když Benno statečný Choval se hrdinsky, Tak ctnosti své udatný Prokázal soldatsky, Že se král jemu zakázal Dáti, co by žádal Za jeho slavný skutky I činy rekovský.

Benno Benyny jméno

Majíc v své paměti,

Žádal hned propuštění

Do své milé vlasti.

Což král, ač dost nerad slyšel,

Však že připověděl,

Dal mu hned propuštění,

Velké darováni.

On královské milosti Děkujíc s vděčností, Nemeškal hnedky jeti, Vrátil se do vlasti, A když nalezl upřímnou Benynu svou milou, Těšil se nad stálosti Její upřímnosti.

Tak po velké žalosti U větší radosti Spolu až do své smrli Zůstali v milosti.

Bůh jejich upřímnosti Dal bohatství dosti,

V jaké byli svornosti, Můžeš to poznati.

A tak ty kavalír Srdce veselého, Nechtěj více upřímnost Potupovat mnoho. Vidíš v tomto přikladu, Kterak jsem já tomu, Sloužila a každému Sloužím upřímnému.

Podobných pak příkladů Dost mluviti mohu, Ale jich zanechávám

V krátkou tuto dv.bu, Vis, jak Evadne krásná Svého Capanea Upřímně milovala,

Že pro něj umřela.

Neb když dle obyčeje Ho pochovávali, Oheň z dříví vonného Pod ním roznítili, Evadne z velké lítosti, Upřímné milosti, Do vohně jest skočila, S ním se pochovala.

Víš, jak Laodamia

Též upřímná byla,

A svého milovala

Protesylausa,

Že když ho byli zrádně

Zabili Dardané,

Na jeho vlastním hrobě

Umřela žalostně.

Známý jsou příkladové, Kterak Kleopatra Pro svého Antonia Život svůj stratila; Alcestis milovala Tak svého Admeta, Aby mu zdraví dala, Pro něho umřela.

Známý dost onen příklad

Máš též Penelopy,

Která svou krásou všeckny

Přemáhala jiný.

Tak Ulysses milovala,

Že na něj čekala

Pořadem leth dvaceti,

V vzáctné čistotnosti.


Předchozí   Následující