okny ; při stavbě roubené nesměl býti žádný trám úplně proříznut, zde z důvodů technických tato nesnáz odpadla. Viz obr, čís. 3.

Ještě.jednu starobylost zachoval dolnosaský dům. Moser1) píše, že hospodyně sedí stále u krbu a současně vidí na tři vchody, na krávy, koně. Patrně je tu zbytek starých zvyků, kdy tíha celé domácnosti spočívala na ženě.

Dům, ve kterém pod společnou střechou jsou chlévy i místnosti obytné, nevznikl jistě najednou. K původnímu obydlí, tedy k lodi střední (a), přidružily se chlévy se svojí vlastní střechou; teprve později se tento celek pevněji spojil střechou jedinou.

Dolnosaský dům zabírá nížinu severního Německa ; jeho hranice jižní jde od hranic belgických přes Kassel, Brunšvík, Salzwedel ke Greifswaldu.2) Jakousi příbuznost s domem dolnosaským vykazuje dům Báskický. Srv. obr. 6.: 1 jest předsíň, 2 krytý dvůr, 3 chlévy, 4 kuchyň s ohništěm (o), 4, 5 obydlí otcovo, 6 obydlí synů. Ohniště je v místnosti postranní, ale původně bylo asi uprostřed. Dům báskický zná již třínohý kozlík.3)

Jednotný jest i dům frýzský. Půdorys jeho má podobu písmene T; v přední části jsou místnosti obytné, kolmo k nim chlévy a sýpky.4)

Nejnověji bylo lidové obydlí východní Evropy prozkoumáno od Rhamma. Objemná jeho práce Ethnographische Beiträge zur germ. slavischen Altertumskunde doplnila starší spis A. Haxthausena i odborné práce ruské.

Dům ruský je charakterisován zvláštním spojením ohniště a pece. Ohniště jest těsně před ústím pece, takřka vsunuto do pece, jež zabírá až třetinu místnosti. Ruský dům stojí na podezdívce, dole jsou chlévky, sklep, samo obydlí je tedy

') Moser, Patriotische Phantasien III. Str. 144.

2) W. Peszler: Das altsächsische Bauernhaus; týž, Zeitschrift f. Ethnologie. Bd. 27. (1895) str. 25.

•) Meringer, Das deutsche Haus, str. 13, 14.

3) Henning, Das deutsche Haus, str. 39 a d.

3. Schematyčové techniky: a) dvéře, 6) okno, c) oddíl vyplněný cihlami, d) kamením. e) vypletený.

4. Konstrukce dolnosaského domu.