Jak sbírám lidovědný materiál se žactvem školy měšťanské.

Věnováno Phil. Dru. Čeňku Zíbrtovi.

Stať tato nebude snad každému zdáti se zcela souhlasnou s účelem přílohy učitelského listu našeho ; než třeba nebyla přísně »odbornou« pro list učitelský, bude jistě zajímavou — ne-li potřebnou, aby ukázala i zde na význam studia lidovědného, potřebného k poznání kulturního :života lidu českého, a nebude tudíž hříchem popřáti těmto řádkům světla Božího — i v časopise učitelském. Tolik na objasněnou themata. A teď k véci....

Chci nastíniti krátce, jak účinně lze získati i práci dětskou — třeba se zdálo, že na tolik děti nestačí — ku sběru materiálu lidovědného. Dovolím si ukázati, že nejen stačí — a že dovedou i časlo více, než tušíme . . .

Jsem učitelem na chlapecké škole měšťanské, jež vedle značného počtu žactva ve všech svých třídách má i tu zvláštnost, že velké procento jeho tvoří žáci venkovští — z osad blízkých i vzdálených, z nichž velmi mnozí ani v zimě neodlučují se od svých domovů a docházejí do školy denně i ze vzdáleností dosti značných. — Mají ovšem horácké zdraví a dobré boty.

A tito hoši jsou mi v práci lidovědné pomocníky vydatnými i horlivými. Za jejich pomoci sebral jsem — vedle vlastních zápisů — z Českého Horácka mnoho cenného materiálu lidovědného.*)

Jest ovšem samozřejmo, že k práci této musí býti mládež vychovávána i vedena. Ale tu hned nutno dodati, že ani práce tato výchovná není nijak obtížná, aniž žactvo v práci jeho zdržuje nebo je přetěžuje.

Pomocné služby prokazuje mi částečně i učebná osnova z jazyka českého svými výklady z literatury, školních výkladův o pohádce, pověsti, písni národní, pořekadle, přísloví použiji velmi výhodně k tomu, abych seznámil žactvo s podáním lidovým — tradicí, se sběrateli pohádek i písní. Mámeť k tornu výtečné příklady v Boženě Němcové, Erbenovi. Bartošovi i jiných. Na některých ukázkách lidového podání z okolí školy uvedu mládež do ovzduší jim nejbližšího, přečtu několik všeobecně známých zkazek lidových z okolí a jsem u první mety svých snah.

Jest zajímavo pozorovati, jak se v mládeži probouzejí a jak oživují vzpomínky let dětských se všemi těmi zkazkami, jimiž je babičky jejich

*) Otištěno původně v časopise: Škola měšťanská č. 8. 1911. Poněvadž spisovatel podává zkušenosti, které mohou prospěti čtenářům Českého Lidu, jehož programu se týkají, otiskujeme tuto, s poděkováním za lichotivé věnování redaktoru Českého Lidu.
**) U hochu městských je třeba opatrnosti, pokud se týče spolehlivosti pramenů, o čemž ještě níže.