Zdenka: Ale kdež jest těch ostatních šest kousků?

Julinka: Počítej: dva rukávy, dva podpažní klínky neboli evikle a dvě podsádky. Mnoho-lis napočítala ?

Zdenka: Šest.

Terinka: Když v šití tak zběhlá jsi, budeš věděti také udati, mnoho-li plátna ženská košile požaduje.

Julinka: Obyčejně tři lokte (rozuměj lokte dlouhé) a sice podolek půl druhého, na tílko tři čtvrti, na rukávy půl lokte, na podsádky a na klínky čtvrt.

Terinka: Tedy o loket méně, nežli na košili mužskou.

Julinka: Ovšem, a to proto, že košile ženská užší a rukávy kratší jsou. U ženských košil bývají podolky obyčejně z hrubšího, tílka však z tenšího plátna; tudyť každý kousek zvlášť udati se musil.

Terinka: Veliký-li musí ten podolek býti ?

Julinka: Loket dlouhý a půl druhého široký. A tílko půl lokte dlouhé a půl druhého široké. Rukávy půl lokte.

Terinka: Kam konečně klínky se zasadí?

Julinka: Do rukávů pod paží, aby, když ruka se pozdvihne, košile nepukla.

Terinka: Tak bysme byly i s ženskou košilí hotovy.

Julinka: Rovněž až na střihání a sešití hotovy.

Terinka: Mnoho-li košile požaduje plátna, to skoro pochopuji; ale se stříháním bude honba.

Julinka: Vždyť to nejsou žádné čáry. Poslyš jenom! Žádáš-li košili mužskou, a jest-li plátno loketní, odstřihneš tři lokte, ve dvé je po šířce přeložíš, v tom ohebu po obou koncích ponecháš, co by náramky obnášely; prostředek mezi náramky, jakový do límce se všivá a odtud v jedné póly kolmo díra pro rozparek se prostřihne. Vezmeš tři čtvrti na rukávy. Mají-li býti pokosné, po delších koncích plátno sešiješ a koso přeložené rozstřihneš. Pakli řásně na dvě stejné částky dotčené tři čtvrtky po délce rozstřihneš a každá ta částka bude rukáv. Toliko při pokosných okolo pěsti podsaditi a do řásných klínků vsaditi ať neopomineš.

Terinka: Kam s tou pozůstalou čtvrtí?

Julinka: Polovice po šířce na límec a ostatek na dvě podsádky se obrátí.

Terinka: Nyní mi ještě pověz,.jak ženská košile se stříhá?

Julinka: Na podolek ustřihneš loket plátna hrubšího, co v šířce do půl druhého lokte se nedostane, přidáš. Na tílko vezmeš loket tenšího, po délce ho přeložíš, co po půl druhém lokti toho přeloženého plátna zbude, odejmeš a z toho podsádky a klínky zhotovíš ; v ohebu tílka se opět mezi náramky díra pro krk a pak jiná pro rozparek prostřihne. Na rukávy třeba půl lokte, jenž na dvé se rozdělí. Tak byla by košile střižena.

Terinka: Ale mně se to v hlavě stříhati nechce.

Julinka: Ráda věřím. Nic však méně snadno vše pochopíš, jak jen jednou na košili stříhati uzříš.