Pflegerovu píseň »Vy vrouc! vzdechy« našel jsem též v psaném vojenském zpěvníku z r. 1902.

Z Riegrových písní ještě se zpívá dosud »Kovářská« (Není muže nad kováře) s nápěvem Lud. Procházky.

Mezi generací Májovou největší obliby došel Vítězslav Hálek a zastínil i svého silnějšího druha — Nerudu. Mezi lidem došly největší obliby »Večerní písně«, jež přes město rozšířily se do vesnic. Hálkovy písně byly subjektivním vyjádřením citu básníkova, dávalE je své milé jako tajná vyznání, ale vyjádření bylo objektivní, proto lid je přejal ve svůj majetek. Hálek učinil v nich lásku zákonem, a tou spojil básně v jednotný celek.

Písně Hálkovy zlidověly několikerým způsobem. Mnohdy známy jsou jako verše památníkové ; to však stojí mimo můj program, a dotýkám se jich pouze mimochodem. Druhý způsob jest, že několik písní spojuje se v cyklus s jedním nápěvem. K těmto mnohdy jest přijata některá sloka cizí, původu umělého nebo i lidového. Konečně třetí způsob : Jednotlivé sloky vsunuty jsou do písní jiných, tedy způsob nejroztříštěnější.

Jakým způsobem zlidověly, pověděl jsem již dříve. Na Podřipsku známy jsou četné Hálkovy písně, a myslím, že zjistí se i jinde, budou-li si jich sbšratelé také všímati, což se dosud buď nedalo, nebo v malé míře. Ku př. Holas slyšel písně Hálkovy z úst mladé selky na Prácheňsku, ale dotknul se jich pouze v poznámce, ani začátků nezapsav.64) A bylo by důležito pro píseň lidovou, aby všude pořízeny byly aspoň indexy veškerých písní, jež se v místě zpívají.

Číslování písní provádím dle knihy »Sebrané Spisy Vít. Hálka« v uspořádání prof. J. Voborníka z r. 1906. Kde v zápisech lidových jsou přidávány jednotlivým písním názvy, též je uvádím.

Číslo I. »Přilítlo jaro z daleka« zpívá se ve Dřínově beze změn s tímto nápěvem: