otec duchovní církevní k tomu zřízené modlitby smutným hlasem říkaje, kosti všecky taky řádem slavným církve kadidlem pokouřil a svěcenou vodou pokropil. Odtud po veškerém hřbitově jdoucí všecky hroby hlasem církevním žehnal a světil. Lid všecken jakousi horlivostí jatý nejen svou smrtedlnost (najednou takové množství) sobě připomínal, ale i velmi nábožně za dušičky pomoci potřebujících se modlil a právě njc jiného než mrtvolu na mysli neměl, což i do dítek vtělovalo se. — Hádej, také-li sem k pohřbení patří, kdo tomuto ničemu nevěří, tomu se posmívá, to .ještě proklíná? Poslušnost ale, ta se vždycky chválí vála. Na ta místa, kde se novaci kladou, ač páter nejde, ani svěcenou vodou nekropí, ale vždyť tam přece nějaká krůpěj zastřikne, škodí-liť pak jim to co, když se živých ptám, dokázati nemohou.

Po procesí v kostele ještě některé verše a kollekty páter vyříkal a kůr »Salve Regina — Zdrávas Královno« — a jiné sem patřící verše-též vyzpíval a s tím se ta za mrtvé pobožnost dokonala.

Při navrácení se domův oběd následoval a ten z příčiny, že hosti domů jíti musí, obyčejně než v neděli kratší býval.

Léta Páně 1583 v sobotu před devítníkem Mach, soused náš ve vsi Pazuše, leže v nemoci, avšak užívaje rozumu dobrého a paměti zdravé, učinil kšaft přede mnou rychtářem a končely, jménem Janem Rosypalem a Matějem Valáškem a Janem Suchánkem a voznámil před námi, že žádnému dlužen nic není, a jemu co sou kde dlužni, to Jírovi, synu svému, že mocně dává; též oznámil, že statek svůj se vším, cožkoliv má bud! na hotově málo nebo mnoho, to vše Jírovi, synu svýmu, že poroučí, a Jíra aby bratřím svejrh z toho všeho statku vyplatil Janovi Starýmu třidceti kop, Václavovi též třideeti kop, Mikulášovi též tridceti kop vše míšeňských a to v roky, aby jim po třech kopách každýho roku skládal, a voni tři mají po jedny kopě bráti až do vyplacení té sumy a k tomu Jíra aby jim třem každýmu dvoje včely vydal a Mikulášovi jednu kopu na hotově mimo jiný má Jíra vydati a mimo toto Jíra nemá jim ničím více povinovat bejti; též voznámil, že má na statku Zavřelovým některou kopu bráti, to Janovi Starýmu mimo jiný že dává a krávu, kterou má u Hejzy na nájmu, tu Jan aby sobě vo svatým Martině má vzíti, a Václav v Kozlově, syn jeho, že má u sebe volka a krávu jeho, krávu že jemu dává a ten volek má chovati, až by za štyry kopy stál, a ten potom má Jírovi vydati, a nechtěl-li by, tehdy Jíra má jeho upomínati, o čemž ví, že jest mu volka půjčil, a Václav má jemu tím povinovat bejti a zaplatiti. Též voznámil. že u Mikuláše, syna svýho, má krávu na nájmu,