a na ni trpící na holá kolena klekne a třikrát Otčenáš a Zdrávas se pomodlí, potom odejde pryč, neohlížeje se. To musí opakovati třikrát vždy ráno před sluncem východem; kdyby krtek přílep vyryl ven, musí ho zase do oné hromady vtlačiti, až tam zůstane a neduh se ztratí.

149. Když má někdo umříti, pohybují se ony provazy, po nichž se rakev do hrobu pouští.

150. Které dítě se mnoho směje, bylo narozené, když se mnoho lidí smálo; které mnoho pláče, bylo narozené, když moc lidí plakalo a podobně.

151. Kdo chce míti pěkné koně, ať vezme bílý psinec, rozmočí jej v novém nepotřebovaném hrnku, a koním při každém krmení oves se tím mokem skropí; budou koně jako výlupky.

152. Kdo má černokněžnickou knížku, může každou chvíli zlé duchy přivolati (eitiravat), a od nich cokoliv požádat, všecko mu opatřejí a když mu jeho žádost splnili, může zase ony slova, kterými je přivolal, na zpátek čísti a zlí duchové se ztratí. Kdyby ale některé slovo pochybil, v tom okamžení by ho rozsápali.

153. Před sv. Jiřím zakopá-li mladík žábu do mraveniště, by z ní háček obdržel, musí po zakopáni rychle utíkat, neb kdyby její skřeho-tání uslyšel, ohluchl by, a dívka, kterou chce háčkem tím dostati, nechtěla by ho.

154. Lítají-li nad mladíkem mušky v houfu, mnoho-li jich je, tolik bude mít o svatbě své družiček.

155. Kdo jídá mnoho plesnivého chleba, bude hodně silný.

156. Když při zbírání jahod některá na zem upadne, nemá se zdvihnouti, ta prý již patří Panně Marii.

157. Kdo přijde na návštěvu, musí se posaditi, aby mohli spáti.

158. Pijou-li dívky teplé mléko hned, jak se nadojí, budou hezké..

159. Když si vytáhne dítě první zub, postaví se ke kamnům a přehodí jej přes hlavu za kamna a řekne třikráte: »Bábo, bábo, tu máš zub kostěnej, dej mi za něj železnej.« Pak mu na místě předešlého zubu vyroste jiný pevný, který mu vydrží až do hrobu.

160. Koho bolí zub, ať vezme na hřbitově třísku z rakve a roz-kousá ji a přestane na vždy bolet; každý se jen vydrobí; neb ať tam vytáhne z lebky zub a s ním se ve svých podloubá, tentýž oučinek bude.

161. Naplivne-li ti někdo v tvář, udělají se na tom místě lišeje.,

162. Kdo má na očním víčku neštovici, nazvanou ječné zrno, druhý přijda, spatřiv ji praví: »Ječné zrno!« trpící odpoví: »Svinské zrno!«,, to opakuje třikrát a je zažehnáno.

163. Má-li někdo umříti, zvony smutný hlas vydávají a to tak dlouho, dokud mu neodzvoní.

164. Vidiš-li oběšeného neb jinak násilně usmrceného člověka, a bojíš-li se, že ho budeš všude vidět, dotkni se ho, a všecka bázeň i strach před ním od tebe zmizí.

165. Na Merém ovocném stromu slepice nocují, neponese ovoce.