Předchozí 0465 Následující
str. 452

Když včely kupuješ. Obrať spodek kupujícího úlu proti poledni; změť mrvu, pod ním se nalézající, a dej ji do úlu. Druhého dne podkúr tou mrvou včely.

Včely dobře jest stavěti pod hrušku, a s prachem houby slivkové prašné zafukovati; nebudou tak, přej, cizí včely med krásti.

Abys včely prodal. Změť prach pod včelami, a vsyp jej do svého úle; anebo odlupni třísku, a vrž ji do svého úle.

Aby ti včely neukradli. Nech naprade divče nití v štědrý večer ; potom vezmi slepé mače a roztrhej ho; v té krvi omoč ty niti a okrouť úle nimi: neukradnouť žádného úle. Potom to mače spal na prach, a s tím prachem posyp úle, a nevynese je žáden ven z včelína.

Tomáš Novák:

Chůze s králem v Lázu v píseckém kraji r. 1860.*)

Slavnost tato choditi s králem odbývá se prostřední svatodušní svátek dopoledne, po raní, než přijde chasa z velké.

Obleče se tu biřic (vyvolávač) a kat (přisvědčující) do bílé košile nad šaty, přepáše ji červenou pentlí, po boku má dřevěný, omalovaný kord, v ruce má z břízy oloupané hůl s obloučky, na hlavě třírohý klobouk z papíru, prokvětovaný černými hvězdičkami. Král zaváže se do březových zelených metel, na hlavu vezme starý pobílený střep (hrnec). Tito vezmou s sebou nosiče s píšťalkou a košíkem. Vstoupivše do jednotlivých domů začnou říkati:

Vedeme vám krále po vysoké skále, kordy a štíty, neměli jsme se čím brániti museli jsme si dřevěné dělati.

Paní mámo krásná,

dejte lžici másla;

pantáto lívanec,

paní mámo šest vajec.

Zahloubnčte hodně z hluboka

ať Vás ručička nebolí do roka.

Nosič zapíská, a král se kolem otočí. Pak jedou dále do jiného domů a tak po celé vsi. Obyčejně dostávají vejce 1, 2, 3, 4, 5, 6. Dle očekávaných vajec (aneb dle darovaných pak) složí pochvalné neb hanlivé veršíky již ty dni před tím a čekají, až půjde lid z velké.

Postaví se kat s biřicem v popředí před kapličku, dál stojí král.

Kat : Páni a panice, poslechněte našeho biřice, jak Vám bude povídati, budete se z toho radovati, jedno slovíčko nebo dvě, nebude to na dlouze. Bez kuráže nic nedokáže, bez chuti nic nesní ani knedlíky masný.


*) Srovnej Krolmusa, Staročeské pověsti III. díl, sír. 8Ü; Zíbrt, Králové královničky, 1910.

Předchozí   Následující