Zprávy starodávné o čárech a kouzlech.*)

Že čarování v dřívějších dobách bylo po našem venkově velice rozšířeno, kdož by o tom pochyboval. V přítomné stati chceme o tom podati několik důkazů, jak se nám v starých záznamech zachovaly. Tak píše o jednom případu rada města Prachatic panu Vilémovi z Rožmberka na Krumlov dne 5. srpna 1573: Podie poručení Vaší Milosti panu Janu Dejmovi o dostavení Lidy Podlibské, poddané jeho, jsme připsání učinili, kterážto když se jest dostavila k Mandaléně, podruhyd její, právem útrpným jsme k ní přistoupiti poručili. Tato poddaná páně Dejmova ustavičně mluvila, že o ničemž jiném neví, než že jest ji ona Lída pro třísky do tří cizích dvorů s děvečkou a pacholkem samou třetí poslala, též aby ze tří dvorů cizích peníze ukradla a jí přinesla; dále z konšelských mezí prsť nebo zemi též aby jí přinášela, čehož že jest ona nechtěla a neučinila. — Než některého času jdouce s předepsanou Podlibskou skrze nějakou ves, že jest sama Podlibská došek slámy sedláku ze střechy vytrhla a jej pod slepice, když je nasazovala, do hnízda stlala. Ale ona Podlibská přiznala se pouze k tomu, že jest ji Mandu pro ty třísky poslala, i ten došek že jest vytrhla, ale toho že jest toliko k pokouření kbelíku svého pro snazší svrcení másla potřebovala. A pro zemi do konšelské meze že jest ji posílala, poněvadž účinkem lidským od letnic sž posavad ani jednoho sudu piva ještě vydati nemohla, a když jí nějaké zběhlé ženy tak poradily, že sobě tím opraviti chtěla. I nemohše my v tom ve všem trápení zhola žádné viny při dotčené Mandě najíti, nežli toliko samou její hloupost (jakž nebohá velmi sprostná jest), že jest z poručení paní a hospodyně své s děvečkou a pacholkem ty třísky sbírala, nevědouc, aby to k čemu zlému se potřebovati mělo, ale příčina toho původní při hospodyni její, totiž dotčené Podlibské, poddané psna Jana Dejma jest. Poznavše my to, vězením jsme ji opatřiti poručili. A poněvadž pak vyslaný pan farář z Čížové na místě a z poručení pana Jana Dejma jest toho žádal, aby se s dotčenou Lídou, poddanou téhož pana Dejma, bez vědomí jeho nic před sebe nebralo, a snad ji v tom zastoupiti míní, k Vaší Milosti se utíkáme, s ponížeností prosíce, jaké dále v tom Vaší Milosti poručení jest atd.

0 zahánění nemoci kouzlem máme zase tento doklad: Machna, sestra krumlovského purkrabí Kunráta z Petrovic stonala již dlouho v Soběslavi a nechtělo se jí nijak polepšiti. Na vyzvání jmenovaného již purkrabí, aby mu kantor soběslavský podal o jejím stavu zprávu, píše týž 19. července Ié74, že se sice ještě nic nepolepšila, ale že jí právě jednu věc poslali z Choustníka a tu že nosi na hrdle a má nositi až do devátého dne. A tak praví, že by měla ta nemoc hned přestati, neb jest purkrabí choustnický také tu věc na hrdle nosil a pravil, že mu od té