Vejtmínar, přibližující se ku porodu, povolala k sobě dvou žen starých jich žádajíc, aby tu při ní pobyly, a ona položivši se na zemi porodila syna, a po malé chvíli druhého, potom třetího, a tak vždy po jednom až do devěti, ženy ty, kteréž při ní byly, to vidouce ulekly se a domnívajíce se, žeby taková příhoda přišla z nějakých učinkův, totiž Jánky a Vavruše, bab předřečených, kteréž málo před tím před branou Vyšehradskou spáleny byly, i vzavše takové děti, kteréž velmi maličké byly, vkladly jsou je do jedné krabice, a nesly, chtějíce je tajném místě zakopati. A když ze dvoru vycházely, potkal se s nimi Dobrohost, od knížete svého s Vyšehradu se navracuje, i optal se jich, co by to nesly. Kteréž odpověděly: Co my neseme, tobě to, pane náš, věděti a viděti slušné není. Kterýž řekl: Slušné neb neslušné, Vejtmínar to viděti musí, kteréž mocí jeho jsúce bezděčně přinuceny, otevřevši krabici, plod manželky jeho jemu ukázaly. To on vida podivil se a řka: O nesmyslné ženy, proč plod můj a manželky mé zahubiti chcete, vezměte a neste zase domů, a hned bez meškání poslal pro dojné ženy, i kázal dětem těm prsův podávati, jich snažně žádaje, aby svého mléka, a svých dětí pokrmu jeho dětem udělovaly. I tak se stalo. Potom ty děti všecky jsou pokřtěny, a po některém času tré jich v mladém věku umřelo, a šestero z nich přišlo až k mužskému věku, a od týchž šesti synův Dobrohostových Vejtmirové se rozmnožili, kterýmž někteří Krabicové říkali, a ti všichni skrovné postavy byli. A kterýmž potom, pro jich dobrého otce, a jich výborné mravy, král Vratislav velikou lásku měl.

Po léta sbíral jsem si mezi lidem a vypisoval ze starých knih »pohádky«: čili hádanky, jež k vyzvání p. redaktora tohoto listu otiskuji jako další příspěvek k této zajímavé stránce lidového mudrosloví českého.

Co běží a nemá noh ? (Čas.)

Která voda jest nejdražší? (Kterou hospodský do vína leje.)

Které ryby jsou nejmenší? (Které mají ocas nejblíž u hlavy.)

Co nemůže člověk povědít? (Že umřel.)

Co bije a nemá ruky? (Hrom.)

Čeho je vic ve vodě, ryb nebo kamení? (Ryb, neboť kamení je pod vodou.)

Co jest černější nad krkavce? (Jeho peří.)

Svatý Matěj sekal ledy, kde nechal sekyru? (Na topůrku.)

Kde jsou nejvyšší hory? (Kde jsou nejhlubší oudolí.)

Kdy zuby zajíci škodí? (Když ho psi kousají.)

Komu se může nejbezpečněji tajemství svěřit? (Lháři, neboť jemu nikdo nevěří.)