Dům dolnosaský, norský, ruský ani románský jí nemají. Románský dům byl na nejlepší cestě jizbu vytvořiti; nyní pochopíme, jak blízko byla v románském domě místnost le poěle (B na obr. 3.) aby se vyvinula v skutečnou jizbu. Přibylo tu — v hornoněme-ckém domě — užití kamen, kde se všech stran byl oheň uzavřen, místnost se dala vytopiti a strop zadržel získané teplo. Postaví-me-li proti hornoněmeckému domu dům románský nebo dolnosaský, vidíme nesmírné zdokonalení.

Vedle kuchyně a jizby mívá hornoněmecký dům i chodbu (Flur) buď na straně po délce domu, neb před kuchyní, po případě mezi kuchyní a jizbou. Tím vzniká hornoněmecký dům určitého rázu, jež charakterisuje některé krajiny. Obr. čís. 5. představuje plán hornoněmeckého domu s chodbou po straně; domy takovéhoto rázu jsou obvyklé v Alpách. (Seitenflurhaus!) Srov. obr. čís. 5. « = chodba, K = kuchyň, O —ohniště, J = jizba. Snad se tu chodba vyvinula z loubí »arij-ského« domu, srov. obr. 8. v sešitě 6; svědčilo by proto jméno »Die Labn«.

Dům s chodbou v rohu (Eck-flurhaus) jest typickým pro Chorvátsko a dle Meringra i pro severní Čechy. Srv. obr. ě. 6. Chodba bývá někdy otevřena. Myslelo se, že kdysi celá polovice domu, kde je nyní kuchyň a chodba, byla

4. O = Ohniště.

5. Hornoněmecký dům s chodbou a) po celé délce; K = kuchyň, O ~ ohniště, J — jizba.

6. Dům s chodbou (pootevřenou), v rohu K kuchyně, O ohniště, J jizba.

dříve jen chodbou, pak do chodby byla prý vsunuta kuchyň,8) ale postup vývoje byl asi jiný.

Obr. čís. 7. ukazuje lhorněmecký dům, kde chodba (a) je na kratší straně před kuchyní.