str. 37
Hádanky. Někdy dávaly si děli rozličné hádanky, jako: Kůň seká ocasem přes ovčí střeva? Odpověď: Hra na housle. — Metu, metu, nevymetu, nesu, nesu, nevynesu, až čas přijde, samo vyjde? Odpověď: Stín na podlaze. — Patnáct ptáků po patáku, po čom jeden (je den)? Odpověď: Den je po noci. — Proč pan farář koňům vykydal (viky dal)? Odpověď: Protože neměl ovsa. — Jel sedlák do lesa, uťal tam polínko jak ptačí stehýnko, udělal z něj dva troky, vantroky, drnčidlo, břinčidlo, ještě mu zbylo na sídlo. Odpověď: Sedlák uříznul v lese veliký strom. Od tlustšího konce odříznul dva špalky, každý asi sáh dlouhý. Z těch udělal dva troky na ten způsob, že z nich odříznul asi třetinu objemu, načež špalky vyhloubal, až ostala stěna asi dva palce silná, po obou koncích pak zapustil do nich dno. Takové troky slouží k zadělávání na chléb a nacházejí se v každé domácnosti. Ostatek stromu rozřezal na fošny, z kterých udělal vantroky, t. j. splav na vodní kolo. Ze zbytku udělal drnčidlo (přeslici), břinčidlo (trdlici, mědlici) a ještě mu zbylo na sídlo, t. j. na držadlo k šidlu.
fiikadla, která neměla vztah k počátkům her:
Uhodil uhlíř učedníka uhlem, ubohý učedník úlek se, utrh se, útek (Devět u).
Volala Veruna: Václave, Vojtěše, vem vidle vod pece, vypíchni velmi velikému vlkovi voko (dvanáct v).
Loudilo-li dítě na jiném chléb nebo jiné jídlo, říkalo: Hraju, hraju na varhany, všecky prsty polámaný, jen jeden mi zůstal abych něco dostal.
Při tom vztýčilo levou ruku od lokte do výšky, roztáhnouc všecky prsty a ohýbalo pravou rukou dle taktu všecky prsty až na ukazováček, kterým nabízený snad kousek dosahovalo.
ßikadla škádlivá. Petr plete ploty pod našima okny. Zazele-naloli je se naše žito nebo nezazelenaloli je se naše žito. Každé z těchto říkadel mělo se říci několikráte (5 krát, 7 krát, 9 krát) po sobě rychle a jedním dechem.
Na tabulku neb na stůl napsalo se:
o já
osem
ovi
osel
ona
opra
oské
oši
obe
oni
oci.
Pak se řeklo některému dítěti, o kterém se předpokládalo, že ten šprým ještě nezná, aby slova ta četlo shora dolů vynechajíc u předu o. Dítě četlo: Já jsem visel na praské šibenici.