str. 57
tomu vypadají zuby. L. Šťastná 1910. — Kdo o dušičkách bére na hřbitově svíčky, sám po smrti nebude žádné míti. L. Bureš 1910. — Šlápne-li o dušičkách někdo na hrob, přijde sám brzy do hrobu. L-. Šťastná 1910. Václav Havel.
* Barva na dřevo proti červivění. Znamenáme-li, že dřevěné nářadí červivěti počíná, potřeme místa, kde dirky spatřujeme, kořalkou a pak slaninou, tak aby se dirky rozetřenou slaninou zacpaly; a pak se nářadí voskem do leskna vycídí a častěji se tak opakuje. V některých případnostech se může na to použiti také tuku neb oleje s rozpuštěným vápnem, vitriolem neb kamencem aneb popelovým louhem. Také vyvařeniny z pelinku s vodou, čímž se za tepla dřevo několikráte potírá; a to prý velmi od červivění hájí. Vykuřováním se dřevo od červivění také zachovati může a spolu poněkud i od hnití. (Zapsáno r. 1908 v Lažišti.) Výměnkář K. Smetanka v Zálší radil synovi. Boh. Hlavín.
* Proti snětivosti pšenice. Na návsi u kovárny seděli hospodáři a chladili se po vedru a práci při sklizni obilí. Pověrečný Eapač chlubil se, že mu letos (1911) pšenice nesnětivěla a proč? Kropil semeno krví z »netopejra«, přibitého na vrata, o Zeleném čtvrtku před slunce východem. »Ty pozbudeš ještě rozum se svým věčným čarováním,« namítal Podliška. »Tak já tě to povím,, co čaroval náš dědoušek Berků proti snětivosti. Žádné čáry máry, zkušenost hospodářská našich předků...
Proti snětivosti pšenice. Nejdříve aby se pšenice náležitě suchá do stodoly dostala a hned se vymlátila, aneb nemůže-li se státi tak, ať se nad mlatem buď na patře anebo na lešení schválně učiněném snop vedle snopu postaví, čímž se zamezí, aby se zapařiti nemohla, nýbrž aby vyschla. Jistější však jest, pakli že snopy hned po sklízení promlátíme, čímž nabydeme zrna nejkrásnějšího. Pšenici takovou jest pak. třeba na sejpce co nejtenčeji nasypati,. a, pokudž možno, přes zimu pak v pytlích za vlahými kamny chovati, a pšenici v pytlích častěji protřásati. Tímto jednáním nejen že se snětivosti zamezí, nýbrž i prýtování zesílí se. Asi na 8 neb 10 hodin před setím se vezme na měřici pšenice asi půl sklenice dobrého octa, a jim pečlivě se pokropí a věječkou prohází se, a Pak se shrne na hromadu do špičky. Kdyby ale zatím nepohodlná Povětrnost k setí nastala, může se semeno to beze všeho rozmej-slení zase rozhrnouti, pokud pohodlná povětrnost nenastane.« (Zá-Pis učitele p. R. Pavelky r. 1892.) P. F i a 1 k a.
* Kontrakt. (Rehořov 1795.) Poněvač Franc Vala z Ěehořova ;e svojí matkou Veronikou porovnati se v stavu nejsou, tak
ohledu toho následující domluva na slavným zemským kanceláři uzavřena byla: Veronika Valová jakožto matka France Valy, odstupuje vyživení dobrovolně proti následujícímu a od obou stran uzavřenému závazku. On, Franc Vala, za tento odstupek matce
|
|
