Časové zprávy.

* Důležité rozhodnutí ministerstva vyučování o způsobu vydání národních písní slovanských a vlaských ve sbírce »Lidová Píseň", v Rakousku. Jeho Excellence ministr vyučování Hussarek vzal výnosem č. 13.763/11 na vědomí protokol schůze ústředního výboru pro vydávání lidové písně v Rakousku ze dne 15. a 16. prosince 1910 a zejména schválil navržený název příští publikace, jakož i dal souhlas k tomu, aby svazky, obsahující písně slovanské a vlaské, vydávaly se podle návrhu Janáčkova-Rešetarova ve dvojím vydání. Tímto rozhodnutím zaplašena jest konečně obava, že by národní písně slovanské komoleny byly v ministerském vydání německými překlady, jak se o to usilovalo se strany německé. Podnět k tomuto šťastnému rozřešení dal ředitel Janáček, kterýž ve zmíněné schůzi (na str. 6 protokolu, vydaného tiskem) navrhl, aby se uspořádala dvojí publikace neněmeckých písní: jedna pouze v národním jazyku, aby se lidu dala do ruky bible jeho písní, druhá s dvojjazyčným titulem a přílohou německého překladu úvodů, vysvětlivek, rejstříku a dodatků (pro cizinu). Tento návrh přijali všichni slovanští zástupci a také vlaský člen a zdůraznil jej znovu Professor Rešetar (vídeňská universita). Citovaným vynesením ministerským je tato otázka definitivně rozřešena a bude stanovený způsob závazný pro všecky publikace v ministerské sbírce.

* Zachráněná sbírka slovenského lidového umění! Vídeňský Denník v čísle 253. roč. VI. ze dne 3. listopadu 1912 přináší zprávu, podepsanou značkou M.: Radostná zpráva přišla před nedávném z Moravy. Ohromná národopisná sbírka Kretzova, kterou kupovali dr. Semayer a J. Ernyei pro maďarské museum v Budapešti, byla zakoupena moravským »Zemským museem.« Moravský zemský výbor přispěl polovinou kupní ceny, aby nám byla sbírka, za niž Maďaři nabízeli značně více, zachráněna, aby zůstala tím, číin je: Dokumentem lidové uměl. kultury slovenské a nestala se representantem í. zv. »hornouherského« umění, s nímž se provádí boho-Pustý švindl. Sbírka Kretzova obsahuje především na třicet tisíc ukázek národních výšivek slovenských a moravských se všech stran a krajů a je snad nejbohatší studnicí pro poznání lidové obrazotvornosti a vývoje techniky vyšívací od časů dávno minulých do dnešního dne. Na druhém místě slušno vzpomenouti překrásných kraslic (zdobně malovaných vajíček velikonočních), starých obrazů, z části malovaných na skle. Už i ty by byly musily

dostačiti, aby nám zůstala sbírka zachována. Ale nejcennější je ke-ramická část Kretzovy sbírky, výsledek přímo vášnivé činnosti sběratelské. Výroba keramiky kvetla na Slovensku tak mohutně,

že ani' dnes po tolika letech usilovného sběratelství a výhodného